KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

A co teď 28. část

28. srpna 2013 v 22:23 |  A co teď


"Dobre Mirko,pokúsim sa vybaviť si dovolenku,kým je to tak súrné" rezignovala Mirova matka když jí došlo,že po telefonu se asi nic nedozví a dělalo jí to velké starosti.Co se asi tak mohlo stát,že jí Miro volá a tak naléhavě prosí aby přijela.
"Ďakujem mama,naozaj" mluvil Miro tiše a cítil jak se mu svírá žaludek.

Když odložil telefon,přejel si silně dlaní po zátylku a zaklonil hlavu,jeho pohled pak sjel na hodiny,které ukazovaly,že je nejvyšší čas na Matyáškův další lék.Miro nalil půlku odměrky ružové lepkavé hmoty a posadil se ke spícímu Matýskovi,položil mu dlaň na člíčko,bylo spocené,ale už se mu tak horké nezdálo.
"Chrobáčik"zašeptal Miro a podebral Matýska pod zádíčky a opřel si ho o své tělo.
"Pojď zoberieme si lieky" šeptal dál a přiložil maličkému k pusince lžičku.
"Neci" zakňoural Matýsek rozespale a semkl rtíky.
"No tááák" zaprosil Miro a víc lžičku přitiskl k jeho pusince.
"Neci" Matýsek znova zaprotestoval,ale Miro hbitě využil jeho pootevřené pusinky a lžičku mu do ní strčil.Malý sice začal prskat,ale Miro mu pohotově podal čaj a ten už Matýsek neodmítl a lačně se napil.Miro pak položil jeho nemocí vysílené tělíčko zpátky na sedačku a Matýsek ve chvilce zase spinkal.
Miro se posadil naproti do křesla a chvíli ho pozoroval,přemýšlel co mu asi jeho máma řekne až malého uvidí,svíral se mu žaludek,nedokázal vůbec její reakci odhadnout.Přivřel oči a zřejmě i na chviličku usnul,probral ho až jakýsi šramot
"Nono,kam ideš" zeptal se když viděl jak se Matýsek snaží vymotat z deky.
"Šůlat" oznámil mu a už stál bosýma nožičkama na zemi.
Miro se zvedl a vzal ho do náruče.
"Mima" zakníkal Matýsek a Miro cítil jak je zase celý propocený.Po vyčůrání ho zase převlékl a v duchu sám sebe pochválil jak byl prozíravý a koupil hned
tři pyžámka najednou.Matýska pak zase uložil na sedačku
"Spinkaj,skoršie sa uzdravíš" zašeptal Miro a znova ho pohladil po hlavičce.Matýsek ani moc neprotestoval otoči se na bok a s palečkem v pusince zavřel očíčka.
Miro chvíli přecházel nervózně po obýváku.počítal že matka už by tu pomalu mohla být,psala mu,že chytla nějaký volný let a to moc dlouho netrvá.Jeho kroky se zastavily u okna právě v okamžiku kdy před domem zastavil taxik.V Mirovi se sevřelo snad naprosto všechno.Sledoval jak jeho matka vystupuje z taxiku a bere do ruky cestovní tašku.
"A je to tu" vzdychl Miro si spletl prsty na rukou a prokřupal na nich klouby,pak došel ke dveřím a otevřel je.Když svou matku uviděl na schodech vyšel jí kousek naproti.
"Ahoj mama"políbil jí na tvář a vzal jí tašku z ruky.
"Ahoj Mirko" odpověděla mu a společně vešli do bytu.Když si v předsíni sundavala kabát a zouvala se sice si všimla malinkých botiček a bundičky,ale ani
ve snu si to nespojila s tím co jí teď čeká.
"Tak čo sa deje,Mirko?" otočila se na svého syna a zapíchla do něho tázavý pohled.
"Som tak rád že si tu mama" neudržel se Miro a objal jí.
"Veď aj ja ťa rada vidím synček" odpověděla mu a pohladila ho po zádech.
Miro jí pak vzal za ruku a odvedl do obýváku,nic neříkal,mlčel,nevěděl co má říct.Jeho matka tak koukala na sedačku a udělala pár kroků blíž ke spícímu
Matýskovi,pak se nad ním víc sklonila a chvíli si ho prohlížela.
"Som babka?" zeptala se když udiveně otočila na Mira hlavu.
"Hej" špitl Miro a kousal se do rtů
"Ale veď Kiki..." podívala se znova na Mira
"Nieje jej" znova špitl Miro
"Asi tomu nerozumiem" narovnala se a zapíchla do Mira oči.
"Dáš si kávu mama?" zeptal se Miro a se sevřeným žaludkem čekal co bude.
"To dám,Mirko,silnú" řekla a svezla se naproti Matýskovi do křesla.
Oba chvíli mlčeli a když Miro před ní postavil kafe a sobě přinesl džus,posadil se naprpoti ní k Matýskovi na sedačku a podíval se na ní.
"Tak hovor,synček" vybídla ho jeho matka a upřela na něj oči.
"No vieš mama,ja som o ňom nevedel............................." vzdychl Miro a začal své vyprávění,jeho matka ho pozorně poslouchala a občas její pohled
uhnul na spícího Matýska.
"Spávaš takto často s dievčatami po koncertoch iba pre vlastné potešenie?" zeptala se pak. Miro mlčel,nevěděl jak jí odpovědět aby se necitil mizerně,
že by musel přiznat,že ano.
"No a čo Kiki,Miro?" zeptala se znova,neměla v úmyslu z něho na předchozí otázku páčit odpověď.
"Neviem mama,hovorí,že potrebuje čas,no zatial ma vo všetkom nechala samého" odpověděl jí.
"Hm, a ty čo ty,vieš čo robíš?" zeptala se znova bez vytáček.
"Áno mama viem" Miro mluvil tiše a se sklopenou hlavou
" Čo tvoja kariéra,ako ju chceš sklbiť s výchovou malého dieťata,kým pri prvej komplikácii voláš svoju mamu?" vůbec ho nešetřila a Miro si připadal jako
pitomec.
"Mama,prepáč,no nevedel som čo robiť,no jedno viem isto on neskončí ako sirota,možno keby si sa spýtala pred pár mesiacmi,odpovedal by som inak,
no teraz viem,že aj keby ma to karieru malo stať........" trochu se Miro začal rozčilovat,ale jeho matka se usmívala,ano tohle od něj chtěla slyšet,takhle ho
vychovala,aby dokázal čelit všemu co si v životě nadrobí.Jasně,že ho v tom nenechá.
Matýsek se začal vrtět a posadil se na posteli.
"Ahoj" usmála se na něj jeho babička.Matýsek se na ní díval nedůvěřivým a ostýchavým pohledem,pak se pomalu vyškrábal na nožičky a objal Mira kolem
krku,přitiskl se k němu,ale ze své babičky nespouštěl oči.
"Matýs,toto je tvoja babička" řekl mu Miro a usmál se.
"Ahoj" zopakovala znova jeho babička a natáhla k malému ruku,Matýsek se ještě víc přitiskl k Mirovi a zakroutil hlavičkou.
"Musí si zvyknúť" podíval se Miro na svojí matku a ta kývla.
"Niečo ti mama ukážem" řekl Miro a maličko Matýskovi poodhrnul pyžámko až vykouklo jeho mateřské znaménko.
"Ježiš Mirko" neudržela se babička a vyskočila z křesla,z každé strany pak obadva pohladila po jejich blonďatých vlasech a se spokojeným úsměvem si
sedla vedle nich.Matýsek byl pořád nedůvěřivý a držel se Mira jako klíště.Babička se rozhlídla a sebrala ze země dětskou knížku se zvířátky a pomalu v
ní začla listovat.
"Jé pozrí" začala
"Zkús to česky mama" poradil jí Miro
"Jasné" usmála se,
"Tak podívej,Matýsku,co to tady máme,,jééé pejsek jak dělá ? haf,,je hele a kočička...mňau" pokračovala dál až jí Matýsek začal se zájmem pozorovat a
Miro ho nenásilně posadil a zabalil do deky. Babička si pomaloučku získávala Matýskovu důvěru a Miro dokonce mohl připravit večeři.Matýsek,ale moc
papat nechtěl a brzy byl zase unavený a tak ho společně uložili do čistě povlečené postýlky a on zase usnul.Mirovi se na večer zdál zase trochu teplejší,
ale jeho matka ho ujistila,že to tak prostě u angín a chřipek večer bývá,

Ráno musel Miro brzo vstávat,ještě Matýska zkontroloval a sáhl mu na čelíčko,určitě už vysokou teplotu neměl a Miro se uklidnil,nerad od něho teď
odjížděl,ale nedalo se nic dělat.
Vzbudil v obýváku svojí spící matku a ona si k Matýskovi přelezla do ložnice.
"Daj na seba pozor" ještě upozornila Mira a zavřela se s malým v ložnici.

Když se Matýsek vzbudil a posadil se v postýlce,jen nešťastně koukal,kdo to vedle něho leží.Hledal tatínka a najednou tam byl někdo úplně jiný.
"Ci tínek" zakníkal a babička se hned probudila
"Ahoj Matýsku" uvědomila si,že na něho musí česky
"Ci tínek" zopakoval jí Matýsek a začal natahovat k pláči,nějak podvědomě cítil,že už tak dlouho neviděl maminku a teď se mu ztratil ješte i tatínek.
"Tatínek přijde,neboj,teď tady s tebou budu chvíli já" snažila se ho uchlácholit,ale Matýsek si moct říct nedal.
"Ci tíneeek" stál si na svém a spouštěl čím dál tím větší pláč,což k jeho včerejší vysoké teplotě nebylo moc dobré................................


Pokračování příště................................
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama