KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

A co teď 4. část

28. srpna 2013 v 21:32 |  A co teď


Miro si zul boty a ikdyž mu nervy pracovaly na plné obrátky snažil se na tváři zachovat lhostejně tázavý výraz.Kiki sledovala se zaujetím televizi a aniž by se na něj otočila jen natáhla ruku ve které držela malý papírek.
"Máš jí zavolat prý je to důležité" řekla a nespouštěla oči z obrazovky.
"Čo...komu..."vysoukal ze sebe Miro zmateně.Kiki dál sledovala program,který ji evidnentně bavil,ale Miro byl napnutý k prasknutí,horečnatě přemýšlel co vše Kiki ví a co vlastně jí ta holka řekla.Vzal si papírek a podíval se na napsané číslo mobilního telefonu.
"Komu,jej?...Kristýna,heeej..." zvyšoval Miro nervózně hlas a stoupl si před ní aby jí zakryl výhled na televizi.
"Ježiš,já nevím,uhni.."rozčilovala se i Kiki
"Ako nevieš,veď ti snad niečo povedala,nie" pořád se snažil Miro něco dozvědět.
"Ne,jen to že je to důležitý a že jí máš zavolat" odpověděla mu a kroutila hlavu na stranu aby viděla televizi.
"A kdo to bol?" začal Miro s úlevou taktizovat,když mu pomalu docházelo,že Kiki asi nic neví.
"Miro já nevím,takový strašidlo holka co vypadala že mi umře u dveří,tak tam zavolej a dozvíš se to a nech mě už konečně dívat" nervozně si poposedla a Miro jí uhnul z výhledu.Zastrčil papírek do kapsy a odešel do koupelny kde na sebe pustil proud studený sprchy:položil si ruce na obličej a nechal vodu volně stékat po jeho nahém těle.Chvíli jen tak nehnutě stál a cítil se jak v kleštích,nevěděl co má dělat.proč ho ta holka tak nahání,proč mu nedá pokoj.Nechce jí,nechce ani dítě nechce měnit svuj život je mu takhle dobře.Vzdycl si do dlaní a zaklonil hlavu.

Dana jen zazvonila na Hanku a se slovy ze si jen vyzvedne malého jí dala na jevo že na povídání nemá sílu ani náladu.Hanka už jí znala a věděla,že nemá cenu jí přemlouvat i tak poznala,že druhá návštěva u Mira opět nevyšla.Předala jí Matyáška ve dveřích a smutně se za kamarádkou dívala jak chodbou pomaloučku odvádí maličkého domů.Dana se opravdu jen ploužila byla neskutečne vyčerpaná a černé kruhy co se jí dělaly před očima jí nedovolovaly koordinovat svojí chůzi.Zatočila se jí hlava a ona se jen tak tak v posledním okamžiku chytla zábradlí aby neupadla.
"Danuš.."vyjekla Hanka přiskočila ke kamarádce aby jí zachytila a zachránila tak před pádem.
"To nic...to...je doibrý"zašeptala Dana a sebrala všehny síly aby se usmála na svého synka,který na ní valil vyděšená očíčka.
"Mamiii" svíral svojí malou ručičkou její dlaň a sledoval jak se jeho maminka snaží udržet na nohou.
Hanka Danu pořádně podepřela a protože do jejího bytu to bylo blíž dovedla jí tam a položila na sedačku.
"Zavolám dokrora" oznámila a už vytáčela číslo.
Matyášek seděl u své maminky a ikdyž vubec neměl rozum z toho jak vážně je nemocná v jeho malé hlavičce kraloval veliký strach.
Sanita Danu odvezla rovnou do nemocnice a malého Matyáška si teta Hanka nechala u sebe.

Miro vylezl ze sprchy,oblékl si župan a zabořil v kuchyni hlavu do lednice aby si vybral něco k večeři.Kiki už se dodívala na to co jí zajímalo a se zájmem teď sledovala Mira jak si loupe nějaké ovoce.
"Zavolal si tam?" zeptala se
"Zajtra" zabručel Miro a nebyl vůbec nadšenej že se ho na to Kiki ptá.
"Vypadalo to důležitě" naléhala Kiki
"Zajtra som povedal" řekl Miro trochu víc důrazněji a Kiki už věděla,že když je takhle nabručenej má se dát raději na ústup a neprovokovat ho.Zmlkla a sebrala mu z talířku kousek mandarinky co položil na stolek a sedl si vedle ní.
"Ako to,že niesi v robote?" zeptal se Miro
"No,dostala jsem volno,k ránu odlétám do toho Londýna" řekla a podívala se na Mira
"Čooo?" protáhl Miro nervózně "Veď až o týžden si mala,nieeee?" znova protáhl
"No je změna,promiň,taky jsem se dozvěděla až dneska" řekla Kiki skoro omluvně
"Já sa dozviem všetko ako posledný" bouchl Miro pěstí do stolu přihmouřil oči a podíval se na Kiki
"Jak všechno Miro"nechápala Kiki "Si šel do sprchy,kdy jsem ti to měla říct?" Byla Kiki trochu v rozpacích že tak vyvádí,lítala přece po světě často její práce byla taková tak proč najednou Miro tak vyšiluje.
"Prepáč,kedy máš byť na letisku,odveziem ťa" Miro si uvědomil,že to možná trochu přehání a objal ji.
"Přijedou pro mě z firmy,to je v poho lásko,vytratím se ráno potichoučku abych tě nevzbudila" Přitulila se k němu a oddychla si že Miro už neprudí.

Mira druhý den dopoledne probralo zvonění,ospale otevřel oči a zašmátral vedle sebe,vzápětí si ale uvědomil,že Kiki už sedí v letadle a mrknul na telefon kolik je hodin.Chtěl jí napsat SMS,ale zvonek zadrnčel znova....Pane Bože snad to nieje tá.... povzdychl si a šel otevřít.
"Dobrý den,vedu vám vašeho syna" řekla starší žena když Miro otevřel dveře.Vyvalil oči a ucítil nesnesitelnou křeč u srdce.Jeho oči sjeli na droboučkého chlapečka který se křečovitě držel ženy za ruku a díval se na něho vystrašeným pohledem..........
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama