KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Září 2014

Sázka na lásku 17.část

28. září 2014 v 19:14 Sázka na lásku
...JEDINĚ S BÁROU.... četl Mirou strohou odpověď a zamračil se.
,,,No ako inak...toto mal predsa čakať...s Bárou, no nie je to sice bohvie čo, no príležitosť hej......ujišťoval sám sebe,že mu to vůbec nevadí a s mírním úšklebkem položil prsty znovu na klávesnici.
....JASNÉ NO S TÝM SOM RÁTA,L BUDE SKVELO....ušklíbl se nad posledním slovem ještě o trochu víc a bylo mu jasné, že pro tuhle chvíli už víc udělat nemůže.
....Hlavná vec,že neodmietla...nejako to tam vymyslí...navíc zítra se s ní zas uvidí na tom natáčení...mohl by jí vzít zase na oběd...další příležitost........ uvažoval Miro dál a překlikl na Matěje aby mu alespoň tenhle malý úspěch oznámil.


"Hani, tak se Mira ještě pořádně zeptej co a jak, já se tak těšíííím" smála se šťastně Bára a sepjala ruce na prsou.
"A jako na co Barůůů ?" nesdílela Hanka její nadšení ani v nejmenším a nejraději by svou večerní odpověď Mirovi vzala zpátky.
...Co tam jako budou dělat? Nebylo by lepší aby odjely někam jenom spolu, nikdo přece neřekl,že tam musí....pracovní věci k tour dohodnou tady v Praze...tak jaképak soustředění....určitě je to jen chlast a orgie........ přemýšlela Hanka a ucítila jak se k ní Bára sklání.
"Haňulkooo...tak nad tím tak nepřemýšlej, ber to jako skvělý relax, budeme tam spolu a bude sranda..." pohladila Bára Hanku po vlasech a znovu se usmála.
" Já se fakt těším, tak se těš taky a neboj budu tam s tebou...tak se ho zeptej ano? " zašeptala a ještě jednou Hanku pohladila po dlouhých vlasech.
"Hmmm a na co? Dyť ....." brblala Hanka a prosebně se na Báru podívala.
"Haničko, jaké to tam je, co potřebujeme a co máme sebou vzít, jistě si všichni nějak rozdělují úkoly, prostě se zeptej a já už běžím..ať nepřijdu pozdě" vlípla Bára Hance polibek do vlasů a s příjemným pocitem za sebou zavřela dveře jejich společného bytu.
...Těší se...ano těší a moc a Hanička by taky měla...nemůže přece žít izolovaně....to prostě nejde......usmívala se Bára a vyběhla z domu na chodník.
...Už má nevyšší čas....tahle brigáda jí sice moc nesedla,ale něco dělat musí...teď když.....zesmutněla Bára při vzpomínce na své zpackané studium,ale...třeba jí vyjde ta druhá práce...co zkoušela dělat pohovor...joooo dělat na letišti by jí moc bavilo....kéž by se ozvali....... přemýšlela a jen tak tak doběhla autobus, který přijel do zastávky o trošičku dřív.


"No Hankaaa..." zakroutil Miro hlavou ukazovákem pravé ruky si zaťukal na zápěstí té levé.
Nebyl zvyklý, že by byl někde dřív něž kdokoli ostatní,ale Hanka už měla docela velké zpoždění.
"No jooo promiň já vím.." zabručela Hanka a nevěnovala Mirovi ani maličký pohled.¨...No přišla pozdě, ví to, ale to úmyslně...úmyslně tak aby museli jít hned pracovat a nebyl čas vůbec na nic....ne nechce se ho na něco ptát...nechce nooo....tak nebude....ať se Bára zeptá sama když jí to tak zajímá.........brouzdala Hanka očíma po malém studiu všude možně tak aby jimi ani na vteřinku nezavadila o MIra a pozdravila se tak ikdyž velmi tiše se zbytkem kapely.
.....Už aby byl konec...bylo jediné co si přála a kývla na muže, kterého jí Miro představil jako moderátora co celý rozhovor povede.
"Tak prosím posaďte se, pustíme se do toho.." vynořil se odkudsi další muž a Hanka už tak dost nervózní znejistěla ještě víc.
....Zase další chlap...ježiš to u toho opravdu misí být....posadila se na kraj velké sedačky a zaím co si Miro vzápětí sedl těsně vedle ní, stiskla si dlaně mezi kolena.
....Musí být profesionálka....burcovala Hanka všechny své síly a usmála se na moderátora, který právě dosedl přímo na proti a směřoval k ní svou první otázku....

"Tak paráda dáme přestávku, deset minut a pak hodíme tu písničku.." ozvalo všem nad hlavami a Hanka se s úlevou postavila na nohy.
....Jo jde to, bála se sice...žádný takový rozhovor ještě nedělala,ale snad dobrý...jen ..jen...jen kdyby se na ní tak nelepil...musí si na to další točení přesednout....rozčiluje jí to, znervózňuje....celý se jí ze strany dotýká...rukou, nohou,zadkem...né nechce to...nechce....musí si přesednout....celou dobu se jí z toho kroutí žaludek.....a jak voní....to jí taky znervózňuje....né nechce už vedle něj sedět.....pitvala Hanka své pocity a pomalým krokem popošla od sedačky kousek dál.
" Di za ní vole né.." zašklebil se Matt a loktem dloubl do Mira, který očima sjížděl Hančiny dlouhé štíhlé nohy, vykukující z puntíkaté sukýnky.
"Hm čo..." trhl sebou Miro a trochu nechápavě se na Matěje podíval.
"No di za ní nééé, se znovu zeptej na tu chatu..." kroutil Matěj hlavou a znovu do Mira dloubl.
"No jooooo..." zvedl se Miro ze sedačky tak trochu nepřítomně a znovu se zadíval na Hančinu siluetu.
...Jaj... keby tak eště culíčky,.....cítil Miro příjemné chvění kolem žaludku a pomalu k Hance, která stála zády přistoupil.
"Som rád,že pojdeš...na chatu " dotkl se lehce Hančiných zad dlaní a odkašlal si.
"Co no...hmmm....pojedu s Bárou...bez ní né.." cukla sebou Hanka a o kus od Mira odstoupila.
...Co se jí zas dotýká....ať to nedělá...nelíbí se jí to....bolí jí z toho žaludek......
"No jasné no, ja viem s Bárou no...ja viem, ved si mi to písala..tak hej no s Bárou, viem no..." drmolil Miro a podrbal se ve svých dlouhých vlasech.
"No tak vidíš no, tak mi pak napiš co jako si máme vzít sebou, Baruška to chtěla vědět a jestli máme něco koupit, jídlo, pití a tak, jak to tam chodí, jo? Barušku to zajímá...dík" vychrlila ze sebe Hanka všechno co po ní Bára chtěla a než se Miro nadál obešla ho a dosedla na jedinou volnou židli která v místnosti stála.
"Je tam...bude skvelo.." zadrmolil Miro už více méně pro sebe a s pocitem naprostého pitomce se zády otočil k partě svých muzikantů.kteří í je celou dobu propalovali pohledem.................


Pokračování příště...........

Sázka na lásku 16.část

25. září 2014 v 12:28 Sázka na lásku
"Co tam máš Hani...stalo se něco?" zeptala se Bára znovu, ještě než Hančin telefon otočila displejem k sobě a hupsla vedle Hanky, která neodpovídala a v hlavě si dokola přehrávala Mirovu zprávu, na postel.
Aby si sama konečně přečetla to co Hanku tak evidentně rozhodilo.
"Jéééé na chatu...to je super " pískla Bára radostně a otočila ke stále nehybné Hance.
" Co je na tom super, já nikam nepojedu, nikdo neříkal že musím" špulila se Hanka a Bára se trochu zamračila.
"Hele,ale píše tady...soustředení před tour...tak asi ......"
".....nic...ASI...Baru, já prostě nikam nepojedu, S NIMA " skočila Hanka Báře do řeči a konečně se k ní otočila čelem.
"Nechci chápeš, co bych tam s nima dělala a bez tebe, né to ani náhodou...a Jája ani neříkala,že bych něco takového musela.." špulila se už zase Hanka a opatrně vzala Báře svůj mobil z ruky.
"Napíšu mu že ne..." špitla a položila si hlavu na Bářino rameno.
"Nééé počkej Hani...no tááák..přemýšlej....kdyby to šlo a mohla jsem jet taky...ber to jako dovču...dyť jsme spolu ještě letos nikde nebyly a tohle je příležitost né, určitě tam bude sranda..budeme spolu a vypadneme konečně taky někam z Prahy ven a oni nebudou moct říct, že si zanedbala nějakou svojí povinnost, spojíme příjemné s užitečným.." pokoušela se Bára, která byla mnohem společenštější než Hanka a ráda si prostě užívala dobré zábavy v jakékoli společností mužů či žen, přemluvit, aby se na tím ještě zamyslela.
"A ty bys jako fakt chtěla jet?" zeptala se Hanka tiše a položila svůj mobil na Bářino bříško.
"Tak byl by to hezký výlet né ? Hanííí zeptej se toho Mira, jestli můžu taky..."


Miro seděl u svého noťasu a čekal.
...Ako je dlho čo tu zpávu odoslal...večnosť...a nič stále neodpovedá...no práve preto aby zasa nebol za kokota, chcel písať až doma...samozrejme že Hanku už v priateloch má...no pred Mattom písať jednoducho nechcel....uvažoval a co chvíli sjel obrazovku svého počítače očima.
" Nič " plácl si dlaní do stehna a se zachmuřeným výrazem se zvedl aby si do kuchyně došel pro trochu ovocného salátu, měl ho v lednici už od včerejška a zvláštní pocit kolem žaludku, který mu tak trochu vadil, přičítal právě tomu, že toho dnes ještě moc nesnědl.
S miskou ovoce se pak znovu vrátil ke stolu a s bušícím srdcem, kterému vůbec nerozuměl, rozklil červenou značku příchozích zpráv.
"Boháááááááá" zakvílel Miro když zíral na Mattovu fotku,který měl jedinou staroast.
...TAK CO VOLÉÉÉ UŽ SI JÍ NAPSAL...
...HEJ... odpověděl Miro a nervózně poťukával druhou stranou lžíce o stůl.
...NO A..?... byl Matej dál zvědavý a Miro protočil oči.
...NO NIČ EŠTE NEODPÍSALA...
...A OTEVŘELA TO?...ptal se Matěj dál a Miro cítil jak je čím dál tím nervóznější.
...NO HEJ, NO...odpověděl po pravdě, ale v duchu si říkal, že měl možná zalhat a napsat, že né, bylo by to asi lepší, nemusel by se cítit jak idiot.
...JÉ TAK JÍ NAPIŠ ZNOVA....naléhal Matěj dál a Miro jakoby živě viděl jeho úšklebek.
...A ČO ASI...mračil se Miro a strčil do pusy trochu ovoce.
...JEŽIŠ CO? TO TI MUSÍM ZASE RADIT..TY TAKOVÁ DĚVKOLAPKA A NEVÍŠ CO NAPSAT ŽENSKÝ.... nebral si Matěj moc servítky a vyloženě si Mira, který si připadal jak čím dál tím větší pitomec, vychutnával.
...Čo jej má asi písať, veď všetko jej už napísal....predsa sa jej nebude pýtat znova......přejel si dlaní obličej a bez odpovědi ze zpráv vyklikl,aby se vzápětí znovu zadíval na červené upozornění příchozí zprávy.
"Bohaaa daj pokoj..." procedil mezi zuby a otráveně zprávy znovu otevřel.
...HANKA... ucítil, ale v zápětí takovou ránu na hrudi až se sám lekl a hluboký nádech o který jeho tělo samo řeklo bylo slyšet snad po celém bytě.
Miro najednou jakoby se bál zprávu rozkliknout a uvědomil si, že jen křečovitě svírá malou na dálku ovládanou "myšku" a s pocitem, že právě teď nerozumí hlavně sám sobě pomalu ukazováčkem pravé ruky do "myšky" ťukl.


Pokračování příště.........

Sázka na lásku 15.část

24. září 2014 v 12:17 Sázka na lásku

"No tak Hani, nemusíš být přece hned naštvaná a klacek mezi nohama...Hankooo, víš,že nemám ráda když takhle mluvíš" chytla Bára Hanku za ruce a pokusila se je sundat ze svého krku.
"Ten Miro, mluví o tobě opravdu hezky a já se z něj nezblázním neboj, miluju jen tebe, tak už toho nech ano?" povytáhla Bára trochu obočí a dvěma prsty zvedla za bradu Hančin obličej ke svému.
"Anooo?.." zopakovala a sklonila se k Hance ještě o trošičku níž, tak aby se jen lehounce svými rty dotkla těch jejích.
Hanka, ale znovu omotala své ruce kolem Bářina krku a sama se k jejím rtům pevně přitiskla.
Cítila se zvláštně, provinile a přitom tak rozechvěle.
....Co to je za pocit, nezná ho ..je divný a přitom tak příjemný...určitě za to může ten ..ten..ten...už s ním bude jednat jen pracovně....kéž už by bylo po všem a ona už ho nemusela nikdy vidět....a Baruška o něm taky přestane básnit..nesnáší když říká, že jí je nějaký chlap sympatický....chlapi jsou zrůdy...jen ubližují....nepotřebují je ani jako kamarády.............tiskla se Hanka k Báře a sama si svým jazykem prorazila cestu k jejímu.


"Hele vole a cooo dal sis řízek nebo vona banán...?" plácl Matěj Mira po zádech sotva ve zkušebně osaměli a znovu se zazubil od ucha k uchu.
"Čo ti po tom, veď to bol iba obed nie, nič čo by stálo za reč, poviem ti až jej ho tam narvem...o to ide, nieee " bručel Miro skrze rty a zasunul svou kytaru do stojanu.
"Vole co je Mirec, tak je to prdel né...sázka nic víc né, tak co se čertíš?" nechápal Matěj a znovu svého kámoše plácl po zádech.
"Jo no stávka jasné, nič viac, veď nič nehovorím...dala si so mnou zeleninu...šatát " uvědomil si Miro, že se opravdu chová zvláštně, ani neví proč a teď to byl on kdo Matěje plácl po zádech a trochu nuceně se zasmál.
"No a co dál vole..tak si já načal...." povytáhl Matěj párkrát obočí a se složenýma rukama na prsou se sesunul do ošuntělé sedačky, která stála v rohu zkušebny.
"No snažil som sa vole, nieje to nijako jednoduché...." sedl si Miro vedle Matěje a vybavil si Hančiny hluboké oči do kterých sejí během krátkého oběda několikrát zadíval.
"No,ale je ti jasný vole,že tour se blíží a jak to prosereš....." zubil se Matěj dál a jako tradičně si kolem očí prsty obkroužil silné obroučky.
" Ja to zmáknem vole, len musím nájsť tu správnu fintu....no sa snažím...tak sa traste vy..." obkroužil si obroučky tentokrát Miro a Matěj se trochu ušklíbl.
"No hele vole a co chatka, hmmm? To je příležitost né a budete na očích....nám nic neunikne..." šklebil se Matěj dál a Miro se podrbal na bradě.
"Noooo to ma ani nenapadlo...no možnoooo....len aby išla vole...sa zdá,že bez tej druhej...." zamyslel se Miro a sám se divil, že na tuhle možnost ani nepomyslel.
...Jezdí přece před každým tour na chatu...uvolnit se, zakalit, prostě jak tomu on sám říká.....predtourovské sústrdenie......zoberú pár bab a ide sa...pozve Hanku...dobrý nápad......mhouřil Miro oči a znovu si představil ty její.
"Tak vole dobrej nápad né?.." vyrušil ho Matěj a Miro pokýval hlavou.
"To hej vole, ju pozvem, len čo ju uvidím.." kýval Miro stále hlavou a zvláštní šimrání kolem žaludku ho docela zaskočilo.
"Tak nečekej vole né, co jako až jí uvidíš...jí napiš hned né" zaťukal Matěj na Mirův mobil, který si mezi ně položil na sedačku a netrpělivě si ho změřil pohledem.
"Vole nemám to číslo..." pípl Miro tak pohlasem a připadal si jak idiot. Přesně totiž věděl co bude následovat.
"Cožeeee, ty jako furt nemáš její telefoooon, co jako děláš vole...to je základ a na fejsu tě už přijmula? " ťukal si Matěj na čelo a nevěřícně kulil očima.
"Čooo..no neviem som tam nebol.." huhlal Miro dál a si prohlížel špičky svých bot.
"Ježiš se podívej nééé ty joooo..člověk aby ho strkal do toho aby sám prohráááál " kull Matěj oči dál a podal Mirovi jeho mobil.
"Hmmm..." zabručel Miro a znovu ucítil ten zvláštní pocit kolem žaludku.
...Čo keď ho neprijala a Matta predsa už hej...bude zasa za kokota....
"Nie ja až doma v kľudu.." vzal si Miro od Matěje svůj mobil a strčil si ho do kapsy.
...Jo doma to bude istejšie..keby odmietla....


Hanka se opřela o loket a zadívala se Báře do očí.
"Bylo to krásný.. udělám nám něco dobrýho" usmála se věnovala své přítelkyni letmý polibek.
" Nééé připravím to já, mám to vymyšlené, hajej..." zvedla se Bára rychle z postele a aniž by dala Hance šanci k jakémukoli protestu, natáhla na sebe župánek a zmizela z ložnice rovnou do malé kuchyně.
"Tak jooooooo..." vzdychla Hanka blaženě a s pocitem naprosté spokojenosti si s rukama pod hlavou lehla na záda.
.....Bylo to krásné usmiřování...sice se s Baruškou zase tak moc nehádaly, ale tyhle dohady už se nesmí nikdy opakovat....a už vůbec né kvůli NĚMU... ...pohodila Hanka hlavou a sáhla po svém mobilu, kde jí právě píplo upozonění.
...HANKA AKO PŘED KAŽDÝM TOUR SÚSTREDENIE, POZÝVAM ŤA, .... četla Hanka celkem obsáhlou zprávu od Mira a nevěřila svým očím.
...Jaké soustředění? Kámoška nic takového neříkala a jako jaaaak na celý víkend? ...To jako musí? Né nechce...jako na tři dny s nima...s NÍM....no to ani náhodou....... zírala Hanka na dispej svého mobilu a ani si nevšimla,že Bára se právě vrátila s talířem plným jednohubek. v jedné a lahví červeného vína v druhé ruce.
"Co je Hanííí...co se mračíš? " odložila vše co držela na stoleček vzala strnulé a mlčící Hance její mobil z ruky...............

Sázka na lásku 14.část

22. září 2014 v 20:16 Sázka na lásku

"Dobre, skvelé sme dohodnutý..." usmíval se Miro zatím co Hanka pozorně poslouchala.a listovala v deskách,které měla od své kámošky jako vodítko pro různé akce co teď byly na ní aby jako zastupující manažerka pohlídala.
"No tak to možme podpísať.." usmíval se Miro dál a lehce pod stolem do Hanky dloubl.
Měl radost, tenhle kšeft vypadal fakt slibně a on o něho opravdu stál.
Jenže Hanka stále očima projížděla list popsaného papíru a že by Mirovo nadšení sdílela se mu ani trochu nezdálo.
...Sakra čo tam stále hľadá, veď je to dohodnuté......bručel v duchu Miro a vzal do ruky propisovačku.
"Počkej...podívej, tady to mám, ale trochu jinak.....vy jste,ale v původní dohodě mluvili o jiné částce...." strčila Hanka Mirovi pod nos jakýsi papír a pohledem změřila postaršího muže, který na proti nim seděl a pokoušel se předstírat překvapení.


"Si dobrá počúvaj, by som si nevšimol, pozývam ťa na obed.." pokýval Miro uznale hlavou sotva se za postarším mužem zavřely dveře restaurace a trochu víc se k Hance natočil.
"Nie ticho protesty neberiem..prostě obed..jasné..." díval se Hance,která se už už nadechovala k odmítnutí do očí a myslel to tentokrát upřímně.
Sám by si té chyby, nebo spíše pokusu o to ho napálit, prostě nevšiml a on by přišel o pěkných pár tisícovek,ale tahle holka toho chlápka doslova rozebrala...omlouval se ještě ode dveří.
...Sakra má naozaj pekné oči.....prolítlo Mirovi hlavou jako blesk až se sám zarazil
...Nie ide iba o sázku...teraz ju dotlačí na obed....do tour sice ešte nejaký čas zostáva no toľko ho zasa nie je....okřikl v duchu sám sebe a znovu se na Hanku zářivě usmál.
.....Týmto tempom by mu ostala akorát..... vybavil si o co se vlastně vsadil a lehce Hance přejel dlaní ruku.
"Tak čo si dáš hmmm? " mrknul Miro očima a jakoby mimochodem se dlaní na Hančiné ruce zastavil.
" No tak..nějakou zeleninu..." pípla Hanka a lehce svou ruku z pod Mirovy vytáhla.
....Jo dá si zeleninu ať už to má za sebou a půjde...je z něho nervózní...nemá ho ráda.....rychle se nají a půjde.....přemýšlela jak se co nejvíc od Mira odsunout a znovu před jeho pohledem uhnula očima.
"Zeleninu? Hmmmm...tak to sme na rovnakej vlne..." usmíval se Miro dál a mávl na číšníka, který jen tak postával za pípou.


"Ty kokoooos...bol som s ňou na obede..teraz..." vlítl Miro do zkušebny jako tajfun opřel se dlaněmi o stůl.
Očima přitom vítězoslavně sjížděl jednoho člena kapely po druhém až se konečně zastavil na Matějovi.
"Hmmm..na obědě..." odložil Matěj pomalu kytaru a mávl na kluky, kteří jeden po druhém přestávali hrát až zkušebnou zavládlo naprosté ticho.
"No...na obede...to je celkom úspech nie..." zarazil se Miro a to,že kluci jeho nadšení nesdíli bral tak trochu jako křiVdu.
" Úspěch...no...vole...heleeeee..." otočil se Matěj s jemnou ironii ke klukům a roztáhl rty od ucha k uchu.
"....vsadil se vo voběd, nebo vo to že jí ho tam narve?...Že tu tak skáče radostí....."
"Noooo že jí ho tam ......né počkej tak se mu nesměj...jestli von nakonec nebuide zamilovanej...." přisadil si vysoký kytarista a stejně tak jako Matěj se hlasitě zasmál.
"Kokoti, vole.." našpulil Miro rty a jednou otočkou se ke klukům otočil zády aby dalšími dvěma kroky sebral ze stojanu svou kytaru a prudce prsty přejel její struny.
"No zkúšame...je pekná no ide iba o sázku jasnéééé " zabručel Miro a kluci se jeden po druhém po sobě podívali.
....Co jako dělá? By se jindy zasmál s nima.....


Bára ležela na posteli a začtená do knihy sebou s Hančiným odmykáním doslova cukla.
"Ahoj Baru " ozvalo se vzápětí z předsíně sice trochu chladně,ale Hanka přece jen nakoukla do ložnice odkud už jí Bára s úsměvem odpovídala a snažila se z bříška překulit tak aby se ji co nejpohodlněji z postele vstalo a ona mohla Hanku s polibkem obejmout.
"Ty se na mě zlobíš?" bylo Báře hned jasné co se děje když Hančin polibek ani zdaleka nebyl ta vroucí jako jindy a sklonila se ke své přítelkyni trochu níž.
"Jo.." zadívala se Hanka Báře do obličeje tak trochu dotčeně a maličko před jejími rty uhla.
"Ale jdi ty...Haničkooo...tak jsem ho ráno pustila do domu, přijel pro tebe lilo přece a Haniii mi neříkej že si tohle měla na tom jednání na sobě.." zatahala Bára Hance za tmavý rolák a nevěřícně zakroutila hlavou.
"Jo měla a co..je zima... a nezamlouvej to to jooo ..mám deštník, bych tam došla." bručela Hanka dál a kousek od své přítelkyně odstoupila.
"No asi došla Haničko,ale já ho ráno potkala před domem, říkal, že přijel když tak leje, to je přece od něho hezký né...tak co pořád máš...je to sympaťák...tak Haniii no tááák, nech toho..." začínala se mračit i Bára a i když věděla jak to Hanička s mužskejma má, někdy jejímu chování vůbec nerozuměla.
"Jooo je to od něho hezké a je skvělej nééé, si mu to přece řekla, že jooo,tak co by tu nevopruzoval se z něj klidně zblázni..." prskala Hanka a teď to byla Bára kdo od ní trochu odstoupil.
" Jo no asi řekla, Hanko prosím tě snad nežárlíš? Tak s ním pracuješ, nic mi neprovedl...naopak...ani tobě....myslím,že se jen snaží si s tebou rozumět...nebudeme se snad kůli tomu hádat " snažila se Bára krotit svůj zvyšující hlas a znovu ke své přítelkyní přistoupila o kousek blíž.
"Nerozumím si s nikým kdo má klacek mezi nohama...copak to nevíš" zakníkla Hanka a pověsila se Báře na krk.
Už nebyla naštvaná bylo jí do breku a styděla se.
...Nééé nechce se s Baruškou hádat...miluje jí...už nikdy nikdy s ním na žádný oběd nepůjde......


Pokračování příště.....

Sázka na lásku 13.část

18. září 2014 v 18:14 Sázka na lásku
....Pane bože co tu dělá....svezla se Hanka zády po dveřích a schovala obličej do dlaní.
....Jaaak jako Barča ho pustila...prooooč?...To jí dělá naschvál nebo cooo? A co jako že prší....má deštník...nechce s ním jet....a jak jako že je skvělý...to mu Bára určitě neřekla...kecá...lže...jako všichni chlapi....Bára mu možná na ten jeho úsměv skočila,ale ona né...ví jací chlapi jsou...ví to od maminky....... dýchala si Hanka hlasitě do dlaní a pomalu se ze země zvedla.
.....Tak teď otevře a řekne mu ať jde pryč...sejdou se až tam...nepojede s ním..... sáhla Hanka znovu na kliku vchodových dveří a zarazila se.
.....Né musí si přece něco napřed obléct....je skoro nahá..... svezla se jí ruka po klice dolů a Hanka udělala pár kroků směrem k ložnici.
...Vezme si konečně ten rolák a dlouhý džíny....bude co nejpomalejší...třeba to vzdá a odejde ...pane bože snad mohl pochopit,že s ním prostě nikam jet nechce...... uvažovala a shodila župánek ze svého štíhlého těla na zem..


Miro postával na rohožce a znuděně pohazoval klíčky od auta ve své dlani.
"Si robí prdel.." bručel tak trochu je sám pro sebe a mrkl na mobil ,aby zkontroloval čas.
...Čo jej tak dlho trvá...stojí tu ako kokot vyše 10 minút......pohodil klíčky znovu a posadil se na schodiště,které vedlo do vyššího patra.
...Ak sa do troch minút neobjaví...pojde a zazvoní......bude kľudne hrkotať na celý dom..... však ona pak rýchlo príde.....představoval si Miro své malé vítězství a koutkem oka zaregistromal jak se dveře Hančina bytu maličko potoevřely.
"Boha čo ti tak dlho..." byl Miro okamžitě na nohou a sjel Hanku pohledem.
"Ty si tu ještě..." nevěnovala mu Hanka,ale ani jediný pohled a otočila se k Mirovi zády aby zamkla.
"Jo som no...čakám na teba kým ti to ušlo...hele prší no nieje kosa..." pohodil Miro rukou a dál nevěřícně sledoval Hanku,která kolem něho prošla opět bez jediného pohledu a s mírným pokrucování zadečku před ním scházela schody.
" Mně je....." uslyšel Miro ještě její úsečný tón a s očima zabodnutýma na Hančin zadeček se za ní s úsměvem vydal po schodech dolů.

....Doprčic.....zarazila se Hanka těsně před domem a otočila se na patě tak že do sebe s Mirem málem vrazili.
"Uhni, musím se vrátit...." vyprskla a rychle před Mirovima očima uhnula.
"Čo přečo..už je ti horúco?" usmíval se Miro,ale přeci jen před Hankou maličko ukročil stranou.
"Néééé zapomněla jsem děštník..." prskala Hanka dál a snažila se proklouznout zpět do domu tak aby se Mira ani maličko nedotkla.
"Bohaaaa na čo...ideme autom, nepotrebuješ ho..." nechápal Miro a trochu zpětně Hance zastoupil cestu.
"Nepojedu s tebou..." odsekávala Hanka a pokoušela se stále vyhýbat Mirovu pohledu,který z nechápavého přecházel v tak trochu naštvaný.
"To si robíš prdel, nie tu čakám ako kokot....máme tam byť o petnácť minút, ser na dáždnik" vyprskl teď i Miro a automaticky, aniž by nad tím nějak víc přemýšlel, vytrhl Hance klíče od bytu z ruky.
" Makaj do auta...ja ťa rozhodně nebudem obťažovat...sa neboj...v tomto ohozu...." chytil Miro Hanku lehce za ruku a aniž by s ní hodlal jakkoli dál diskutovat odvedl ji až k předním dveřím a posadil na místo spolujezdce.
To,že Hanka ani maličko nezaprotestovala, ho sice překvapilo, ale jeho ego tak konečně získalo jakousi satisfakci.
"Hmmmmm..." ušklíbl se ještě vítězně a dosedl na místo řidiče.
"Sa pripásaj.." upozornil ještě Hanku,která se zatím ani nepohnula a položil ruce na volant.
Chtěl už jet, opravdu už byl nejvýšší čas a Miro se znovu otočil na Hanku otočil.
"Možeš sa pripásať prosím.." zvýšil trošku hlas a sledoval jak se Hanka neochotně natáhla po bezpečnostním pásu.
"Ďakujem...si skvelá..." prohodil trochu ironicky a ještě než nastartoval donesl se mu k uším Hančim tichý hlas.
"Nesnáším tě...si vůl....."


Pokračování příště..........

Sázka na lásku 12.část

17. září 2014 v 17:12 Sázka na lásku
Miro se probudil do deštivého rána a složil ruce pod hlavu.
....Hm to je dobré a majú dnes ísť s Hankou vybaviť tú akciu....s Hankou... vrátil se v myšlenkách ke včerejšímu večeru a usmál se.
....Nieje taká drsná ako sa snaží byť......vybavil si jak před svojí přítelkyní, která neměla v nejmenším úmyslu ho od stolu odhánět a bavila se s ním naprosto normálně...zkrotla a celý večer se na něho v podstatě nepodívala.
Oči upínala více méně na desku stolu nebo skleničku ve které měla vodu a tatam byly její ponižující řeči, kterými ho přesvědčovala o své neústupnosti.
.....Len keď do nej ta Bára štuchla trocha sa pohla....bude dobré si tú druhú nerozhádzať.....přemýšlel Miro dál a znovu si se zvláštním pocitem,představil Hančinu sklopenou hlavu.


I Hanka se probudila do deštivého rána a zadívala se na prázdné místo vedle sebe.
...To už je tolik hodin?...lekla se a na posteli se posadila.
....Že by se s ní Bára před odchodem ani nerozloučila? Zlobí se na ní ?....Ale né..to určitě né, přece se v noci milovaly a Baruška říkala, že jí rozumí....no dodala ještě že, ale by se měla zamyslet, že s mužskýma se prostě potkávatm musí......a že Miro je prý sympatický........
.......Nemusí, nemusí ...nechce hlavně né s tímhle...co je na něm sympatického...je to chlap jako každej jinej a ti jen ubližují.....říká to maminka i teta....jí je dobře s Bauškou, přece jsou spolu šťastné....chlapi jsou zvířata co jim jde jen o jedno...proč to Bára nechápe a vybavuje se s nima....přeje je nepotřebují...vystačí si spolu...jen oni dvě sami...........zkřivila Hanka obličej do bolestné grimasy a prudce zabořila obličej do polštáře.
....Ne nechce na něj myslet a nebude....pane bože a to se s ním má dneska sejít...za chvíli...kolik je hodin....nééé nechce....zas bude zírat...ty jeho oči........
" Copaaak Haňulkoooo. už nespinkáš...tak já už jdu..." ucítila vzápětí Bářino pohlazení na své hlavě a otočila se ke své přítelkyni čelem.
"Už jak toooo, tak brzo..." zakníkla Hanka a upřela na Báru prosebné oči.
"Není brzo Haničko, je tak akorát a vždyť i ty za chvíli jdeš né, vezmi si deštník, pěkně tam leje..." sklonila se Bára k Hance, která se jí ale okamžitě pověšila na krk s polibkem a lehce své rty přitiskla na její.
"Poď tam se mnou..." zakníkla Hanka znovu a své ruce na Bářině týle trochu víc zaklínila.
"Ale jdi ty...musím jít do práce..a ty taky." lehce Hance ruce ze svého krku sundala a usmála se.
" To zvládneeš...hele koupím pak cestou něco dobrého a uděláme si hezkej večer, jem my dvě, doma anooo? "
" Hmmm" našpulila Hanka trochu rty a představa hezkého večera s Bárou jí trochu uklidnila. a usmála se.
"Tak vidíš a Haničko pamatuj co jsem ti večer řekla.....chlapi prostě existují...nemusíš je mít ráda,ale nejde se jim vyhnout a Haníííí ten Miro je fakt sympaťák, věř mi...." usmívala se i Bára a už ode dveří Hance zamávala.
"Sympaťák...haha jak pro koho.." zabručela Hanka a znovu se svalila na polštář.
....Co na něm Baruška jako vidí...nejen že ona ho nemůže vystát, ale ještě mezi ně vráží neshody....co jí je na něm sympatickýho.?.....Jediný co je na něm zajímavýho jsou vlasy........špulila Hanka uraženě pusu zaposlouchala se do bubnování deště do okenního parapetu. Právě když se celým bytem rozlehlo zvonění zvonku u dveří.
...Baruška asi něco zapomněla...klíče.... napadlo Hanku a bez rozmýšlení přes své nahé tělo přehodila lehoučký župánek.


"Co tu chceš !!!" vyprskla Hanka a uskočila za pootevřené dveře.
"No čo leje, som pre teba prišiel autom, máme prácu, nie.." pozvedl Miro ramena i obočí a trochu pobaveně se zadíval do jejích vykulených očí.
"Co nooo, tos nemusel, mám deštník..jak si se dostal do domu?" chrlila ze sebe Hanka a dál jí z poza dveří vykukovala jen hlava.
"Barča ma pustila, som ju dole potkal..vraj som skvelý" bavil se Miro teď už docela okatě a sledoval jak tahle drsňačka vůbec neví co má udělat a s jiskrama v očích si představoval co vše asi za dveřmi skrývá.
"Jo Bára no, aha..jasně..." zabouchla mu Hanka, ale dveře přímo před nosem a Miro zůtal stát na rohožce opět trochu potupně.....


Pokračování příště........

Sázka na lásku 11.část

15. září 2014 v 15:37 Sázka na lásku

"No čakáš no, tak zatial si tu sama nie? Tak na chvíľočku..." nepřestával se Miro usmívat a bez dalšího ptaní se proti Hance posadil.
"No počkej co děláš, jsem ti řekla,že...." zalapala Hanka po dechu a nevěřícně na Mira vykulila oči.
"Sa nerozčuľuj...som povedal na chvíľočku..." chytil Miro Hanku přes stolek za ruku a znovu se na ní usmál.
....To tak keď už je tu a s ňou nedá sa len tak odbiť...toho už bolo dosť...teraz bude po jeho...škoda,že chlalani nevidia ako ju rozhodil........přemýšlel a jen tak mimochodem uvolnil Hančinu ruku ze své.
" Prepáč..." zamrkal Miro a znovu se na Hanku usmál.
...To by tak bolo aby sa mu to nepodarilo...každá sa nechá...lesba - nelesba...... ujišťoval Miro v duchu sám sebe a doufal, že její společnice tak rychle nedorazí.
" Čo piješ..dáš si niečo?" zeptal se s dalším zářivým úsměvem a zadíval se Hance do očí.
....Sú pekné no....rozhodně ich nevymení za......představil si v svou i když sice věrnou nikoliv však moc hezkou fanynku a znovu se pokusil přes stůl Hanku chytit za ruku.
"Ježiš nech mě...já nic nechci a už vůbec né aby ses tu usadil, čekám na svou pří-tel-ky-ni " vyprskla Hanka s důrazem na poslední slovo a prudce před Mirovo rukou ucukla.
"Ja ti ju neberiem, len sa s tebou chcem viacej zoznámiť, kým spolu pracujeme" pokoušel se Miro dál o úsměv i když v Hančině odmítání už zase cítil jakési ponížení, tohle dobývání bylo přeci jen něco jiného než když na každou stačilo jen kývnout.
....Boha aby sa nezbláznila, veď ju nechcem zožrať...chcem iba....... pozvedl Miro při představě co vlastně chce, jeden koutek a stočil svůj pohled ke vchodu do baru.
....No dobré no...do riti.... ta mi chýbala...... vyfoukl nosem když ve vchodu spatřil Báru a ještě jednou vrátil svůj pohled k Hance.
"Už ti ide priatelka...." pohodil hlavou ke dveřím a sledoval jak se Bára po tmavém baru rozhlédla.
"No tak čau..." dolehl mu ještě k uším Hančin hlas ve kterém ačkoli si to vůbec nepřál zaregistroval značnou úlevu.
...Boha to sa ako teraz má zobrať a odísť?.... uvažoval Miro a nahodil další zářivý úsměv, který ovšem nesměroval k Hance, ale k blížící se Báře.
"Tu.." zamával rukou a ucítil na tváři Hančin drtící pohled.
Věděl sice, že riskuje, ale pokud se Bára chytí, všechno to ponížení dá teď Hance sežrat i s úrokama.
"Jééé ahoj.." roztáhla Bára rty do upřímného úsměvu a i ona Mirovi zamávala.
....Mám vyhrané...mám vyhrané....plesalo Mirovo celé já a sledoval jak se Bára sehnula k Hance s polibkem.
"Jste se tu potkali ? " usmívala se Bára dál trochu svým tělem Hanku, která jen naštvaně úžila oči, posunula po polstrované lavici.
"Né von ........."
"..........no išel som náhodou tu na pivko a ona tu Hanička, som tiež valil oči" skočil Miro Hance do řeči a vrhl další zářivý úsměv směrem k Báře.
Cítil, že by jí teď mohl využít k tomu aby nemusel potupně odejít a přijít tak o šanci jak se s Hankou aspoň maličko sblížit.....pre začiatok........ uvažovala pokusil se Hančiny nevraživé pohledy ignorovat.
"No, ale my chceme být sami..." nedala se teď už Hanka zastavit o kousek blíž si k Báře přisedla aby na stole silně stiskla její ruku.
"Ale no taaak Haniiii, nebuď taková tak budeme mít společnost, aspoň můžu Mirovi poděkovat,že ti se mnou minule tak pomohl.....fakt dík a promiň já normálně nechlastám, jen mi prostě něco krachlo..." podívala se Bára na Mira a Hanku, která s pohledem zapíchnutím do stolu mlčela pohladila po ruce.
"Nie to je v pohodke, rád pomožem, keď možem" usmíval se Miro a po očku sjel strnulou Hanku pohledem.
...Aha no asi to u nich vedie tá druhá....uvažoval a znovu se na Báru zaměřil.
"Tak čo dievčatá čo si dáte? " zeptal se a mávl na servírku, která právě procházela kolem.
"Nic..." pípla Hanka Miro by nedal nic za to, že slyšel v jejím hlase zadrhnutí.
.....No zdá sa nebude taká drsná ako sa snaží byť..... špulil tak trochu vítězně pusu a tázavě proti Báře pozvedl obočí.
"Ta čo si dáte?"


"JO.." zaťal Miro ruku v pěst, sotva Hanka s Bárou vystoupily z taxíku a nahodil sebevědomý úsměv.
....To pojde toto....isto...to sa poddá.....vezme to cez tú druhú.....bavila sa s ním normálne...Hanka viac menej mlčala...no dobre, že ho aj ta Bára neodháňa...to sa poddá........přemítal si Miro uběhlý večer a ještě se z taxíku otočil za oběma dívkami, které šly pomalým krokem po chodníku k jejich domu.
Hanka měla jako skoro celý večer sklopenou hlavu a Miro sledoval jak jí Bára bere kolem ramen a cosi jí šeptá do ucha.

"No tak Hani, prosímtě, vždyť se nic nestalo"
"Ne nestalo, jen že tam celej večer otravoval a tobě se to snad i líbilo" kníkla dotčeně Hanka a pokusila se z Bářinýho objetí vymanit,
"Haňulko, prostě jsme si povídali, je s ním sranda, je to sympaťák....co proti němu máš...no jo já vím, je to chlap.ale Haničko, oni prostě existují a nejde se jím vyhýbat..." pokoušela se Bára tiše na Hanku mluvit a v pevném objetí jí dovedla až do bytu, kde spolu bydlely.
"Jde...to se jim vyhýbat....stačí, že jsem tuhle pitomou brigádu vzala, nemusím se s ním vybavovat ještě i když chci být jen s tebou a ty ho klidně pozveš ať tam s náma dřepí...si fakt myslíš. že šel jen náhodou kolem...nenééé...přišel aby mě otravoval...já nechci nesnáším ho.....". draly se Hance slzy do očí a pevně Báru objala kolem krku.
.....Né nechce už ho nikdy vidět.....nemůže ho ani cítit....tiskla se ke své přítelkyni a představa, že zítra bude muset jít a vyřešit další z Mirových aktivit jí naháněla husí kůži................


Pokračování příště................

Sázka na lásku 10.část

10. září 2014 v 15:04 Sázka na lásku
V autě dnes již po druhé vládlo nezvyklé ticho.
Miro seděl stísněný mezi kluky a s hlavou opřenou do sedačky předstíral spánek.
Nikdo, ani Matěj se ho už po poznámce, kterou měl když Hanku usazoval dopředu vedle Vojty, který řídil,raději nepokoušel dál nějak provokovat.
Výraz Mirova obličeje i občasné nenápadné mžourání na Hančiny dlouhé vlasy, které pár prameny přesahovaly opěradlo sedačky dávaly tušit, že pro dnešek je to tak akorát co je jeho raněné a ponížené ego schopné snést.
Všichni moc dobře věděli, jak rád si přízně žen užívá a je si vědom toho, že stačí jen kývnout a baby se můžou přetrhnout....ale tahle holka, ta mu teda dává čočku...no cooo...neměl se sázet.........pomrkávali kluci jeden na druhého a i oni občas sjeli Hanku zvídavým pohledem.
Seděla tiše a s rukama složenýma v klíně a sledovala ubíhající cestu,
....Tak první akce za ní....no ještě jí pár s těmahle neandrtálcema čeká a pak...pak se konečně vrátí jejich pravá manažerka a ona si oddychne......neměla to brát....ale co už se dá dělat....no...slíbila to...nějak to vydrží....ale nejraději by utekla....hlavně ten blonďák...je tak vtíravý a pořád jen zírá.....o co mu jde?....no o co asi???? jen o to jedno...fuj...ani náhodou....nikdy....jí se nikdy žádný chlap nedotokne...ani on nééé, prostě né a může být sebehezčí a tak dobrejch koncertů jako dneska vystřihnout sebevíc.......... přemýšlela Hanka a zarazila se.
....Jak sebehezčí ?...co jí to jako napadá za hlouposti...je odporný...slizký a myslí jen na jedno...jako všichni chlapi..... stiskla pevně víčka a zlomila své myšlenky k Báře.
....Beruška moje....už se jí nemůžu dočkat....asi už bude spinkat, ale to nevadí....vykoupe se...přitulí se k ní a bude spát v jejím náručí...to Barunka je její štěstí...ta jí nikdy neublíží...

"Tak díky.. už můžeš..." vyskočila Hanka z dodávky a pohodila hlavou směrem k Mirovi.
" Nie je za čo..to už prežijem..." zadrmolil Miro přes rty a jen po očku se na Hanku podíval.
...Koza...no pekná.... uvažoval a trochu našpulil rty.
" Jak chceš.." pokrčila Hanka lhostejně rameny a přední dveře dodávky lehce zabouchla.
" Tak čau..." dodala ještě ke zbytku osazenstva a bez dalšího pohledu se k autu otočila zády.
K domu to měla jen pár kroků a kluci bez vyjímky nespouštěli oči z jejího zadečku a dlouhých štíhlých nohou.
"Fůůůůůůů...ta má sedýnku, cooo Mirec?. Musíš se víc snažit.." ulevil si konečně Matěj a trochu do Mira šťouchl.
"Nestaraj sa...som sa vsadil nie...o nič iné nejde" zabrblal Miro a neurvale se přes Matěje protlačil na přední sedadlo, kde se bez dalších slov pohodlně usadil a vytáhl z kapsy svůj mobil....

Hanka vylezla ze sprchy a z koupelny přešla po špičkách rovnou do ložnice, kterou z venku osvětlovalo jen tlumené světlo lampy co sem prosvítalo přes větve stromů.
Bára ležela na zádech a s rukou nataženou na Hančiném polštáři jakoby na ní už čekala s objetím a Hanku k sobě okamžitě přitáhla.
" Jak si se měla? " zeptala se vzápětí a Hanka se přitulila ještě o trochu víc.
" Už aby bylo po..." špitla a položila Báře dlaň na holé bříško.
"Copááák Hani....něco se stalo?" maličko se k ní Bára natočila a usmála se...asi věděla.....Hanička se prostě v mužské společnosti necítí dobře,ale nedá se nic dělat vyhýbat se chlapům tak docela nejde....uvažovala Bára a lehce se svými rty dotkla těch Hančiných.
"Pořád jen zírá...." zakníkla Hanka trochu dotčeně a znovu své rty Báře nastavila.
"Kdo Haniiiii" usmívala se Bára, která si s mužkým zájmem uměla poradit mnohem lépe a věnovala Hance další polibek.
"No von...." nešlo Hance přes rty Mirovo jméno, ale Bára jako by hned pochopila.
"Von? Myslíš Mira? Toho blonďáka..jak zpívá?" usmívala se dál Bára a Hančino rozčarování jí tak trochu vzrušovalo.
"Jo...nenáším ho.." kníkla Hanka znovu a o kousíček se k Báře přisunula blíž.
"Ale jdi ty Haňulinko...tak ho nech zírat...si krásná holka, asi se mu líbíš no, von pochopí,že nemá šanci...vždyť je to docela sympaťák a ty si jen moje...." přitiskla Bára znovu své rty na Hančiny a lehce její ruku na svém bříšku posunula kousek níž.....


****
****

Miro vystoupil ze své Audinky a rozhlédl se.
....Hmmmm tu....Pekelnej bar....je trocha po šestej...omrkne to tam.....
Vešel úzkými tmavými dveřmi a znovu se rozhlédl.
....Celkom temné no a boxy...... sakra ako ju má nájsť....procházel pomaličku kolem stolků a s úsměvem se zastavil až u toho posledního.
"Ahoj..." pronesl jak nejpříjemněji to dovedl a vykouzlil ten nejzářivější úsměv.
"A...hoj.." vykulila Hanka nevěřícně oči a doufala,že tohle se jí snad jenom zdá.
"Možem ?.." usmíval se Miro dál a ukázal na prázdné místo u stolu.
"Néééé já na někoho čekám...sakra je nějaké místo kde nestrašíš?" neudržela se Hanka vrhla na Mira nevraživý pohled.
....Pane bože kde ta Bára je...už tu měla být.....................


Pokračování příště.................

Sázka na lásku 9.část

8. září 2014 v 15:07 Sázka na lásku
Ježiš posloucháš mě ??? " vyprskla Hanka nevrle a trochu si pravou rukou povytáhla okraj výstřihu svého tílka.
...Zase zírá...uchylák.....mračila se a ruku s papíry k němu víc natáhla.
"Jooo.." protáhl Miro nervózně a víc se nad rozpisem, který mu Hanka cpala pod nos sklonil.
Jeho dlouhé vlasy ted zakrývaly Hančino zorné pole a hlava se lehce dotýkala té její.
ˇČo teda potrebuješ ?" zeptal se a očima znovu zabloudil na mezírku mezi jejími prsy.
" Ti to teď říkám,ale to bys mě musel poslouchat.." prskala Hanka dál a zabodla prst kamsi doprostřed popsaného papíru.
"Tady, není to nějaká chyba?...Sakra můžeš mi přestat zírat na kozy a podívat se co ti ukazuju.." nevydržela už Hanka a zvedla hlas tak,že ani jednomu z nich neuniklo vyprsknutí kluků z kapely, kteří se tak, že vykládají z dodávky aparaturu, jen tvářili.
" No a čo, sa mi páči " snažil se Miro i přes to,že mu vzteky a ponížením hořely tváře ukázat,že ani on se se jen tak nedá a pokusil se Hance podívat do očí.
....Toto ti nedarujerm..... říkal jeho pohled a malou štěrbinkou v očích sledoval jak i Hanka k němu zvedla své velké hnědé oči a bez mrknití je zabodla Mirovi do obličeje.
" Hmmm..no tak to máš blbý..tyhle jsou zadaný.." procedila Hanka mezi rty a s otočením na patě vytáhla Mirovi desky s papíry z ruky.
"Si poradim..." odsekla a jednou otočkou se k němu obrátila zády.
" Poč...kaj...veď čo si...." stál Miro jak přimražený a s rukama,které mu zůstaly bezvládně viset podél těla sledoval jak se od něho Hanka s mírným pokrucováním zadečku, vzdaluje.
" Si poradííím" mávla Hanka ještě bez otočení rukou s deskami a dál nevěnovala Mirovi ani tu nejmenší pozornost.
"Koza... do riti.." funěl Miro nosem a spokusem skrýt své další ponížení se s křečovitým úsměvem otočil zpět k dodávce odkud cítil okazalé pohledy kluků z kapely.
"Hej kámo...ty jsou zadanýýýýý...pro babu.." nennechal ho Mat vzápětí na pochybách a vytvaroval si dlaněmi na hrudníku poprsí.
"Nestaraj sa, som hovoril,že to bude ťažké...mám to pod kontrolou.." zabručel Miro a bez dalšího vnímání uštěpačných pohledů se zabouchl na předním sedaldle jejich dodávky.
" No tak sa pozrieme..." vytáhl z kapsy mobil a naťukal do hledáčku jméno baru na kterém se s Bárou telefonicky domlouvala.

Hanka se stoupla kousek stranou a čekala..
Na jednu stranu si musela přiznat, že je docela zvědavá, koncert tohodle blonďatýho blba...jak Mirovi začala sama pro sebe říkat, ještě neslyšela a i přes to,že jí byl protivný, snad víc než všichni ostatní chlapi světa dohromady, kteří myslí jen na to jedno, na to co předvede se docela těšila.
Hudbou byla odkojená, její maminka hrála na kytaru v dívčí kapele a teta, která jí spolu s maminkou vychovala v té samé kapele dokonce zpívala...nebyly to sice žádné profesionálky, ale ještě dnes i když už jejich kapela neexistuje si často doma sednou, když přijede a zavzpomínají na staré pecky.
Hudba a vše kolrm ní jí baví....vystupovat by sice nechtěla...ikdyž s kytarou trochu laškuje, ale na podium není stavěná...proto se po škole dala na manažerství...no snad bude dobrá až nasbírá víc zkušeností...najde si dívčí kapelu...s chlapama nechce mít nic společnýho...to tak aby jí taky ublížili....maminka je s tetou šťastná celý život a i ona s Baruškou...milují se......nic a nikdo je nerozdělí.


"Heeeej Hani kam jdeš?" zahalekal Matěj a tak jak bylo jeho zvykem dloubl Mira do žeber.
"Vole dělej nééééé...jde pryč..." zahučel mu do ucha a popoběhl za Hankou, která právě prošla kolem jejich dodávky a zamířila na polní cestu.
...Je sice už tma, ale má to spočítané....poslední autobus stíhá...za dvě hoďky je doma.....
"Tak počkej né, přece nepůjdeš v noci jako tady sama, do auta se vejdeš,že jo Mirec?...Tě pustí do předu a přeleze si ke kámošům" švitořil Matěj a lehce Hance stiskl loket.
"Tak poď....Mirec padej dozadu...ať má dáma pohodlí..." popostrčil Matěj Hanku k autu a hodil na Mira,který se mlčky a tak trochu neochotně přesouval mezi kluky, významný pohled.
"Takhle se to dělá vole...tě to naučím, jí asi sbalím sám... " procedil Matěj pak tichoučce mezi rty a zabouchl Hanku na předním sedadle.......


Pokračování příště.............

Oznámení

4. září 2014 v 20:19 Nástěnka
DĚVČÁTKA, MOJE MILÉ ČTENÁŘKY JSEM TROCHU V PRESU. DALŠÍ DÍLEK BUDE V NEDĚLI MAXIMÁLNĚ V PONDĚLÍ. MOC DĚKUJI ZA POCHOPENÍ A ZACHOVEJTE MI PROSÍM PŘÍZEŇ...ZASE SE TO ZLEPŠÍ.
DĚKUJU
VAŠE AUTORKA