KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Leden 2015

Špatný rádce 10. čáat

31. ledna 2015 v 14:11 Špatný rádce
" Fffffffffffff " oddychl Miro a sklonil hlavu k blondýně, která se právě zvedala na nohy a v očekávání příjemných věcí i pro sebe se k němu přitiskla.
"Počkaj..." sundal, ale Miro její ruce, ze svého krku a aniž by jí věnoval jediný pohled ustoupil kousek do strany a zapnul se.
Měl divný pocit a ačkoli tenhle způsob uvolnění nepraktikoval poprvé, teď jakoby se žádné nedostavilo, spíš naopak.
"Sa maj.." procedil mezi zuby a nechal udivenou Dášu stát tam kam jí před chvílí sám natlačil.
"Po...počkej..." hlesla ještě, ale mohla už jen sledovat jak ji Miro zavírá v malé místnůstce a bez nejmenšího zájmu o ní odchází.


***
***

Eliška otevřela oči a s rukou na čele se zadívala do stropu svého pokoje.
Hlava jí bolela jako střep a ona se marně pokoušela třídit myšlenky.
....Nezavolal...tolik se těšila....proč aspoň nedal vědět,že nemůže?....Asi neměl čas.....zesmutněla Eliška a vybavila si Míšin nepříjemný příchod domů.
" Se na tebe vybodl, zajoch..si někde užívá s nějakou mladou.." jakoby znovu uslyšela Míšin jízlivý tón a Elišce se opět nahrnuly slzy do očí. Řezaly jak žiletky a ona měla pocit, že ani žhavé uhlíky by jí teď nezpůspbily větší bolest.
Zavřela Eliška oči a slzy se pokusila potlačit.
...Ne nebude plakat....Miro se jí jistě ozve a ty Míšiny řeči ? Přeci je nebude brát vážně....nikdy na něho nežárlila....tak proč by měla začít?....Je jí s ním krásně.....a hlavně ani nechce nad tímhle přemýšlet...přece ví s kým si začala.....ty krásné chvíle s ním za trochu čekání stojí...není žádná žárlivá husa...a těch Míšiných narážek už si nebude všímat...ano to co si řekla v noci, to dodrží....bude se jí víc věnovat.....a už žádné toulání po nocích a ještě aby chodila opilá...v jejím věku.....rychle jí z toho vyvede..... odhodila Eliška deku a natáhla na sebe lehký župánek.
"Počkej ty jedna..." šeptla s úsměvem a zamířila ke dveřím Míšina pokoje.

" Hmrrrrr..." zabručel Miro a i on otevřel oči, aby ho do nového dne přivítaly sluneční paprsky,které ho přes okno nepříjemně pálili do obličeje.
"Zmizni..." zabručel Miro znovu a vztekle si pres obličej přehodil cíp deky, kterou byl přikrytý.
Za chviličku mu, ale bylo takové horko, že se s funěním zas odkryl a s dalším zavrčením se k oknu otočil zády.
...Sakra, prečo v noci nedal ty prekliate žalúzie...chce ešte spať...mračil se nespokojeně a i přes to,že měl pocit,že se mu chce. Usnout se mu už nepodařilo.
" Bohááá to je horúco, to sa nedá..." odhodil Miro vztekle delu a převalil se na druhou půlku velkého letiště, tak že mu obličej zůstal zabořený do naducaného polštáře.
....Elíííííí.....projelo mu hlavou a nasál příjemný parfém, který byl pro Elišku charakteristický.
....Mal jej predsa včera volať...isto čakala...zamyslel se Miro a vybavil si malou místnůstku s blondýnou klečící u jeho rozkroku.
....Že, ale civela, keď ju tam potom nechal....no čo s ňou iné?... našpulil se Miro ještě víc a vstal z postele.
....Dá si sprchu a cinkne jej...Elí...nieee najskor zavolá Mattovi...ušklíbl se Miro a otevřel dveře koupelny, aby se mu nohy v zápětí zamotaly do hromady oblečení, kterou tam v noci po svém příchodu naházel přímo do cesty.
"Do ritiiiiii" zaburácel Miro a jen tak tak vyrovnal rovnováhu.

"Mišíí vstávej.." nebrala si Eliška žádné servítky a rozrazila dveře sestřina pokoje.
Byla zachumlaná až pod bradu a prudce sebou cukla.
"Hmmm coooo??? Elinooooooo " protáhla nervózne Míša a zamžourala na Elišku rozmazanýma očima.
"Vstávej, je potřeba dojít nakoupit" byla ,ale Eliška neoblomná a rozáhla závěs,který Míšu chránil před slunečními paprsky.
"Ježišíííí Elinoooo, je sobota, nech mě bejt.." zabručela Míša a stejně tak jako Miro si před sluncem chránila obličej dekou.
"No právě, je sobota, tak hybaj...budeš vařit.." nezměnila Eliška tón ami o trošičku a nekompromisně z Míši deku stáhla.
"Co děláš...jdi někam Elino, nemůžu za to,že se na tebe ten pitomec vy...."
".....Dost Míšo, to stačilo, vstávej" skočila,ale Eliška Míše do řeči a pokusila se Myšlenku na Mira zahnat.
...Však on jí zavolá...určitě....třeba dneska a budou spolu..... utěšovala se v duchu a pokusila se dál na svou sestru dívat trochu přísně.
...Je jí přece teprve šestnáct.....miluje jí, je to její malá holčička, ale má za ní přece zodpovědnost.....


Miro se zabalil do své oblíbené osušky a překročil hromadu oblečení stále ležící na tom samém místě.
...Tak ako hovoril...teraz zavolí Mattovi musí mu porozprávať...a pak Elí....povie,že mal včera robotu...dnes si to spolu užijú...to bude iná káva....usmíval se spokojeně a sebral ze stolku svůj mobil.


Pokračování příště...........

Oznámení IV

27. ledna 2015 v 19:50
OMLOUVÁM SE,ALE DALŠÍ DÍL POVÍDKY BUDE PRAVDĚPODOBNĚ AŽ O VÍKENDU....SNAD...NEZLOBTE SE...

Špatný rádce 9.část

25. ledna 2015 v 12:14 Špatný rádce
Miro sledoval tmavovlásku, která se trochu smutně rozloučila a pomalými krůčky odcházela z baru ven.
...Čo na tom,že je vydatá, záruka, že si len užije...isto by ju presvedčil aby neodchádzala....uvažoval a nezbylo než se otočit k blondýnce, které už se zdálo, že se za její kámoškou dívá moc dlouho a zatahala ho za ruku.
"Já jsem tadyyyy..." rozlehl se mu do uší její pisklavý hlas, který se snažila zabarvit do koketního tónu a na vteřinu ještě zuvažoval jestli se přece jen nezvednout a nedoběhnout tu druhou.
...Veď o nič nejde iba o chvíľu v aute....kľudne ju pak hodí domov....honily se Mirovi myšlenky v hlavě a trochu u toho krabatil čelo.
...Nie..nechce tmavú...blonďavej čoskoro zavre papuľu....dospěl nakonec ke stejnému závěru jako když uvažoval do které z těch dvou jít a znovu si vzpoměl na Elišku.
"No jasné.. a čo ako sa voláš" usmál se Miro tak trochu nuceně a očima opět projel její výstřih.
...Toto je dobé a o nič iné mu nejde....přesvědčoval sám sebe a znovu se na blondýnku usmál.
"Dáša, ale říkají mi Dádulo a taky Dádulko" zapýřila se dívka a zvláštně sešpulila rty.


Eliška vylezla z vany a smutně si prohlídla svůj mobil.
"Hm.." vzdychla tiše a v kraťoučkém župánku se znovu sesunula do vekého křesla a tak jako před tím přitáhla kolena pod bradu.
...Asi by měla jít spát...už je hodně hodin...napadlo jí a očima ještě zabloudila k velkým hodinám stojícím v rohu místnosti.
....Po jedný...no kdyby se zdržel na zkoužce...snad by jí dal vědět a nebo prostě nevnímá čas...když pracuje...čas pro něho ztrácí význam..... utěšovala se v duchu Eliška a maličko vzdychla.
...Tolik se těšila,ale...to se nedá nic dělat.....to se stáva a u Mira člověk nikdy neví a ona není z těch co by mu to nějak vyčítaly, ale.....smutná je to ano....moc se na něho těšila, že budou spolu.....že....že...že... NE!!! prostě se teď sebere a půjde spát..nezavolal dneska ..zavolá jindy, však ho už zná...a všechny ty nádherné chvíle s ním, za to čekání stojí......okřikla se v duchu Eliška a sáhla po ovladači televize aby jí vypla.
"Elinooooo ty si doma joo? Se na tebe zajoch vybodl.." ozvalo se vzápětí z předsíně a Míša,které tahle situace přišla náramně vhod strčila hlavu do obýváku.
"Nevybodl, nemá čas.." zalhala Eliška tiše a její srdíčko se trochu stáhlo.
...Přesně tohle teď potřebuje...aby na ní byla Míša hnusná....zadívala se Eliška na Míšu trochu důkladněji a zamračila se.
"Ty si opilá?.." zeptala se a pár kroky se ke své mladší sestře přiblížila.
"No a cooo? Nejseeeem !!.." pohodila Míša hlavou a její výsměšný pohled, kterým Elišku propíchla, se nedal přehlédnout.
"Nemááá čaaas, ha ha ha...si někde normálně užívá s nějakou mladou...." neviděla si Míša tak trochu do pusy a Elišce jakoby tím zasadila ránu přímo do srdce.
"Jdi spát Michalo.." zvedla Eliška nečekaně hlas a i ona zabodla oči do své sestry.
"Nooo pro pravdu se člověk zlobí viď, ale já ti to říkala a ještě na mě křičíš kvůli němu..nenááávidííím hoo" zasyčela Míša a než se Eliška nadála práskla za sebou dveřmi svého pokoje.


"A jak mi budeš říkat ty? Třeba Dádulino...." zakroutila se blondýna na židličce div z ní nespadla a Miro v duchu protočil oči.
...Toto dlho nevydrží...keby nebola taká pekná...by sa na ňu vybodol....no eště, že neobednal celú flašu..to by neprežil...zadíval se Miro na zbytek vína, které měla Dáša před sebou a zauvažoval co teď.
Zdržovat se s ní moc nemínil...chtěl prostě jen to jedno....a to taky dostane a zítra to Mattovi náležitě vylíčí...není žádný vořezávátko....může mít každou....uvažoval dál a v hlavě třídil možnosti.
...Domov ani náhodou, tej by sa nezbavil...auto no nevie...táto je dobrá iba.....ušklíbl se v duchu a poohlédl se po dveřích označených čůrajícím panáčkem.
"Taky se mi chce, koupíš mi eště víno?.." podívala se Dáša tím samým směrem co Miro a postavila se na hohy.
Měla je dlouhé, štíhlé a v kraťoučké sukýnce, na vysokých podpatkách, naprosto luxusní.
Miro na sucho polkl a okamžitě vycítil příležitost.
" Tiež idem.." postavil se i on a lehce před sebou Dášu postrčil tam kde jí právě teď chtěl mít.


Eliška se přetočila na bok a znovu tiše vzdychla.
...Měla by se Mišce asi opravdu víc věnovat....toulá se po nocích a snad opravdu pila...cožpak na diskotékách nalévají mladistvím....je jí přece šestnáct.... co kdyby jí někde chytli policajti....měla by problémy...tolik se tehdy snažila aby jí dostala do péče...byla tak maličká a kouzelná...dala jí to nejlepší co dokázala.... nesmí se to pokazit....ještě není dospělá....musí se jí věnovat víc.....přemýšla Eliška a v duchu se vrátila o třináct let zpátky...kdy mávnutím jedné jediné vteřiny přišly o oba rodiče....měla se tehdy vdávat, ale Aleš Míšu nechtěl...chtěl cestovat užívat si..netoužil mít hned rodinu.....hádali se a ona přece nemohla jinak...nemohla svou malou princezničku nechat na pospas dětským domovům....rozešli se a ona jí věnovala celý svůj život.....až teď když už je velká začla znovu žít...když potkala Mira...už ani nedoufala,že by jí něco tak krásného mohlo ještě potkat.....proč to Míša nechápe??? Možná ...co když...má přece jen pravdu a on je teď s nějakou......... nahrnuly se Elišce slzy do očí a ona se snažila potlačit vzlyky.


"Kľakni si" poručil Miro a opřený o chladné dlaždice neútulné místnůstky stlačil blondýnu dlaní na její hlavě na kolena.
"Zober si ho.." poručil po druhý a se zavřenýma očima zaklonil hlavu..........



Pokračování příště........

Špatný rádce 8. část

22. ledna 2015 v 20:11 Špatný rádce
"Pivko..." poručil Miro a rozhlédl se po malém brau.
Raději by si sice sedl v nějaké obyčejné hospodě, ale tam by na nějakou kočku narazil ztěží.
...Tu to bude snažšie...rozhlédl se znovu a očima se zastavil na dvou celkem pohledných dívkách sedících jen o kosek dál.
....Ta blonďavá....do tej pojde, ta tmavá je ako Elí...to nie....uvědomil si,že vůbec nestojí o to aby jeho dnešní společnice měla s Elí cokoli společného, byť by to byla jen barva vlasů a vyslal k blondýnce letmý úsměv.
Opětovala mu ho...a téměř okamžitě se nahnula ke s vé kamarádce, aby se i ona vzápětí otočila a sjela Mira očima.
Miro jen trochu poposedl a zauvažoval jestli už teď je ta pravá chvíle si k oběma dívkám přesednout.
Že ho neodmítnou si byl víc než jistý a vyslal další, tentokrát už zářivější úsměv.
....Škoda, že s ním Matt nešIel..by videl......přihmořil Miro oči sebral ze stoůu svůj půllitr piva.


Eliška se znovu, už asi po stý podívala na svůj mobil a vzdychla.
...Hmmm tak asi nezavolá...zesmutněla ještě o trochu víc a tak jak byla schoulená v křesle přitáhla si kolena pod bradu.
....Říkal večer...asi se jim protáhla zkouška...zavolá dýl...určitě...jako minule...pro Mira po půlnoci není žádný čas....utěšovala Eliška v duchu sama sebe a pro jistotu svůj mobil znovu zkontrolovala.
...Tolik se těšila...možná kdyby mu napsala, že už jde spát......uvažovala a v zápětí svůj bláznivý nápas zavrhla
...Ne!!!....Nikdy mu nevolá, nepíše ani ho nijak nenahání...tak to neudělá ani teď...ikdyž je jí tak moc smutno ...ne prostě ne....přitáhla si Eliška kolena ještě víc k bradě a zavřela oči.
.....Miro prosím zavolej......přála si vroucně a cítila jak se jí rozbušilo srdce.
....Má ho tak ráda...ví,že je cvok a blázen a Miška má asi pravdu,že jí nechá.....ale...ale teď je prostě šťastná a když je s ním..cítí se jako princezna...ikdyž jasně no...ví že není a do nějaké princezny má hodně daleko a kdoví kolik se jich s ním tak ještě cítí...nikdy nad tímhle moc nepřemýšlela...nechtěla...bolelo to...ví přece, že se kolem něho holky točí a jediná...jediná určitě není.....ale teď...teď na to nechce myslet...chce...přeje si aby zavolal...tak jak jí slíbil......


"Jooo faaakt" zapištěla blondýnka a Miro si olízl rty.
....Prečo reve, je iba pozval na vínko.... přisedl si tak aby měl každou z dívek z jedné strany a věnoval oběma další úsměv.
"Tak jooooo, mám ráda bílý..." zakvílela znovu blondýna a trochu na židličce poposedla.
"No tak dáme biele.." pokrčil Miro rameny a s otázkou v očích se krátce podíval na tmavovládku.
"Mě je to fuk " usmála se ve chvilce kdy jí na stolku zazvonil mobil a Miro jen sledoval jak s ním odchází z baru ven
"Je vdaná má mimčo tak ji zas nahání ten její" vysvětlila blondýna a pohodila blonďatou kšticí tak, až se jí vlasy rozlétly na všechny strany,
"Aha.." kývnul Miro a mávl na barmana aby objednal to co slíbil.
"Noooo má holčičku..." vysvětlovala blondýna Mirovi hlasitě a jemu problesklo hlavou jen to, že tu s touhle upištěnou nanynkou asi zůstane sám.
...No čo, však jej ústa zatvorí...ide mu len o jedno...kým bude zticha...je naozaj k svetu.....zabořil Miro oči do jejího výstřihu a blondýna se náležitě vypnula.

"Tak já se omlouvám, musím jít malá brečí..." usmála se tmavovláska omluvně a blondýna roztáhla rty do širokého úsměvu.
"Tak jooo,nooo to je škoda....tak ahoj" vychrlila ze sebe rádoby zklamaně a Mirovi se její pištivý hlas opět zařízl do uší.




Pokračování příště.....

Špatný rádce 7.část

18. ledna 2015 v 19:11 Špatný rádce
"Maj sa, cinknem" naklonil se Miro k Elišce s polibkem a jakoby mu tělem projely dvě žhavé jehlice.
Matěj nijak své opovržení neskrýval a ještě než Mira propálil pohledem hlasitě si odfrkl.
"Jo...ahoj.." pípla Eliška a svými rty se Mirových sotva dotkla aby v zápětí z auta doslova vystřelila.
...Celou cestu měla nepříjemný pocit... a ten kluk...Matěj...tak divně se na ní dívá...nemá jí rád...proč?...Nic mu přece neudělala, viděli se všeho-všudy párkrát......přemýšlela Eliška a odemkla dveře svého bytu.
" Mišííííí.." zavolala tiše,ale v zápětí se ťukla do čela.
...Co blázní...je přece ve škole....zakroutila Eliška hlavou a z předsíně zamířila rovnou do obýbáku.
...TAK DOUFÁM,ŽE SIS UŽILA I ZA DNEŠEK.......četla Eliška Míšin vzkaz a sesunula se do velkého křeska, které v obýváku stálo hned u stolku.
" Neslíbila jsem ti diskošku..." hlesla Eliška a sevřelo se jí srdce.
...Neslíbila...přece Míše říkala, že kalhoty nechce a na diskotéku ať jde s kamarádkou....večer jí bude volat Miro....nechce na diskotéku...chce k němu...být s ním....co to ta Miška zase vymýšlí.....vzdychla smutně Eliška a papír s Mišiným vzkazem nechala volně proklouznout mezi prsty.
...Zase na ní bude naštvaná, ale ona jí to přece neslíbila.....zavřela Eloška oči a opřela si hlavu do křesla.

"Cinkmem ..." ušklíbl se Matěj sotva přelezl k Mirovi na přední sedeačku a jeho rty ironicky mlaskly do polibku.
Miro mu, ale nevěnoval jediný pohled a bez jakýchkoliv slov šlápl na plyn.
...Neměl nejmenší chuť se teď s Mtějem dohadovat ani zase poslouchat řeči o tom,že Elí je stará, ošklivá a on.že říkal,že jí pustí k vodě....
Cítil, ale jeho pohled a ironie, kterou právě vložil do toho jedjiného slůvka, které z pusy vypustil, Mira znovu srážela na kolena....
...Nech ho nechá....no možno áno, nieje je dvacať ani nemá až tak ploché brucho, no čo no, zasa to vie posteli...po jeho....jasné no možno to myslí dobre a chalani...no nielen oni by sa mu asi smiali, no veď nič nevedia.....neukazu sa s ňou predsa......měl Miro zase všeho plnou hlavou a prudce na křižovatce dupl na brzdu,
Právě naskočila červená a Matěj vylítl ze sedačky rovnou na přední sklo.
"Co děláš vole !!!" obořil se na Mira a jen tak tak si dlaněmi stihl zachránit nos.
"Já? Čo ty si sa nepripásal...namiesto blbých kecou..." zvedl hlas i Miro a tentokrát to byl on kdo kamaráda propíchl pohledem.
Tak nerad se s ním dohadoval, ale fakt ho štve a navíc ....přeci jen...cítí se před ním blbě....jako slaboch co si o něm kámoš myslí, že nemá na pěknou babu....jasné, že má...može mať každú....tak prečo sa škriepiť...sú predsa kámoši a narobili sa spolu toľko kokotin......začly Mirovi při představě Matějova nosu nalepeném na předním skle, cukat koutky a bylo mu jasné, že to bude zase on, kdo přestane být protivný...aspoň pro tuhle chvíli.
...Majú pred sebou robotu...ten rozhovor a to musí klapnúť....uvažoval Miro a dloubl Matěje s úsměvem do žeber.


"Čau Eliš..." odhodila Míša klíče na botník a s rukama v bok se postavila před svou sestru.
"Jako jsem na tebe čekala..." trochu se zhoupla v bocích a její pohled říkal jediné.
....Varuju tě....
"Mišíííí, nic jsem ti neslíbila...já nechci žádné nové kalhoty...." usmála se Eliška a pomalu k Míše pořistoupila.
"A ani jsem ti neslíbila diskotéku...říkala jsem přece abys šla s kamarádkou.." dívala se Eliška stále Míše do očí a bylo jí jasné,že vzdor který v nich roste, hlásá jediné - výčitky.
"Elinoooooo, nene...slíbila si mi to, přece jsme včera říkaly......" spustila Míša,ale Eliška jí nenechala domluvit.
".......Miško nééé, to ty si včera říkala, já jsem řekla ať jdeš s kamarádkou....už to není pro mě a nebaví mě to, pochopt to prosím.." mluvila Eliška tiše,ale tak aby Míše bylo jasné,že to myslí vážně.
"Noooo jasněěěě, máš asi na večer jinej plán, než svojí jedinou sestru,že???" byla ,ale Míša nekompromisní a vzdor v jejích očích ještě vzrostl.
"Jo Miší...jsem domluvená s Mirem.." nemínila Eliška Míše lhát a vědělka,že pokud by se teď začla na cokoli vymlouvat, bylo by to ještě horší.
"S Mireeeeeeeeeeeeeeeeeeeem, no jasněěěěě, ti to nestačilo v noci co? Odešla si a nechala mě tu samotnou..v noci" začínala Míša trochu pištět a Eliška si nešťastně sklousla rty.
"No odešla Miško,ale si už velká, přece se tu sama nebojíš, ale..promiň no, mělqa jsem ti tu nechat vzkaz" pokusila se Eliška Míšu uchlácholit pohlazenímn po tváři, ale ta jen prudce otočila hlavu a Eliška ruku zase pomalu stáhla.
"Bojim abys věděla, bojim, bojim, bojim a nejsem velká, ještě chodím do školy..." otočila Míša hlavu zpátky k Elišce a její oči se trochu zúžily.
" Nooo Míšo no do školy sice chodíš,ale na gympl...nech toho prosím..." zaprosila Eliška a představa dalšího dohadování s její sestrou jí kroutila žaludkem.
"No jasněěě...nech toho Míšo..." zakvílela Míša ironicky a dvěma rychlými kroky brala za kliku svého pokoje.
"A co ty???? Ty toho necháš? Taky chci abys toho nechala....je ti přednější než já...." stihla ještě zakřičet a než se Eliška nadála práskla za sebou Míša dveřmi svého pokoje tak až jejich sklo silně zadrnčelo. A ona ještě uslyšela jak Míša otáčí klíčem v zámku.
....Achjoooo..... vzdychla Eliška otočila se k Mišinému pokoji zády.
Věděla,že to v klidu neproběhne,ale že Míša zas vystřihne takovou scénu elišku moc bolelo.
....Má jí ráda...moc, je to její holčička...vychovala jí přece s láskou, ale.....s Mirem je jí tak krásně....ne nechce se vzdát těch nádherných chvil s ním....nechce a ani nedokáže.......cítila Eliška jak se jí tlačí slzy do očí a otřela si hřbetem ruky mokrý nos.


" Pfffffffffff..." odložil Miro kytaru lačně se napil studené vody, která stála na malém oprýskaném stole v rohu zkušebny.
"Dneska dobrý né, šlo nám to..." pohodil k němu pokérovaný bubeník hlavou a Miro lehce kývl.
"Jo dobré, chalani zajtra dáme pauzu, je sobota tak na to serieme..." oznámnil ještě do éteru a kluci se sborově usmáli.
Dost teď zkoušeli, Miro je honil jak nadmuté kozy, mají spostu nových věcí a jemu se pořád něco nelíbí, takže volný den se jim všem okamžitě zamlouval.
Jen Matěj si opět myslel své a s úšklebkem se nenápadně přitočil k Mirovi.
"Cinkem.." zaskřehotal mu do ucha a v Mirovi se opět střetly dva rozdílné pocity odporu a ponížení.
....Nie, nieje slaboch....dokáže to sebe aj Mattovi...nezavolá jej a pojde a sbalí tu najkrašú ktorů stretne....přoložil si Miro lahev vody znovu k ústům, ale jak doufal pocit úlevy mu tohle rozhodnutí zatím nepřineslo.


"Čau, jdu nadiskošku s káááámoškou, nevím kdy přijdu..." zavrčla Míša nezi dveřmi a než se Eliška nadála práskla za sebou tentokrát vchodovými dveřmi.
....To by bylo aby Elina nepochopila,že tohle se jí vůbec nelíbí a jestli nepochopí nasadí silnější kalibr..... mračila se Míša a rychle seběhla schody jejich domu.

"Jo..." šeptla Eliška nešťastně a s nadějí se zadívala na svůj mobil.
...Snad už brzy zavolá....potřebuje aby jí Miro obejmul...tak moc to potřebuje.....


Pokračování příště.........

Špatný rádce 6. část

16. ledna 2015 v 16:40 Špatný rádce
"Si skvelá.." podepřel si Miro hlavu dlaní a konečky prstů druhé ruky Elišce lehounce projel žlábek mezi prsy.
"A ty blázen, takhle mě v noci vytáhnout...už jsem spala" zamrkala Eliška na oko nazlobeně a něžně Mirovi pohladila tvář, pár pramínků jeho blonďatých vlasů mu při tom zastrčila za ucho.
Usmál se a pomalu své rty přiblížil k Eliščiným.
...Je to zvláštne, už si toho všimol....keď sa mu ona dotkne vlasou ..nevadí mu to....u iných škrípe zubami.....uvědomil si Miro znovu ten rozdíl ve svých pocitech a jemně své rty otřel o ty Eliščiny.
"Blázon hej?" pozvedl šibalsky obočí a protože věděl jak moc je Eliška lechtivá jeho pravá ruka sjela hbitě na její bok.
"Aaaaaa...jooooo blááá.z..een, nech to...hooooooo, sse poč.ůůůrááám" zakvílela Eliška a její upřímný smích se rozlehl potemnělou ložnicí.
"Kľudne..." rozesmál se i Miro a trochu víc se na Elišku natlačil.


"Eliiiiš?..." prošla Míša trochu zaraženě byt a i s kartáčkem v puse se posadila v obýváku na sedačku.
...Není tu...hm, ale vždyť má ještě volno...že by šla pro čerstvý rohlíčky k snídani?...uvažovala a v duchu se trochu usmála.
...Mňam, doufám,že přinese ty slaňoučké.... pohodila Míša hlavou a spokojeně se stále i s kartáčkem v puse odebrala znovu do koupelny.
...Ještě, že Eliš nevidí, že jí tu celou dobu tekla voda...to by bylo zase řečí......dočistila si Míša zuby a uslyšela jak jí v kuchyni klapla voda na čaj.
"Tak kde je?" zabrblala už trochu nespokojeně a mrkla na hodiny.
...Za chvíli musí do školy... dosedla Míša i s hrnkem čaje za kuchyňský stůl a bezradně se rozhlédla.
...No mohla by si vzít ten včerejší, ale co když ho sní a Elina zrovna prijde....nene počká na ten čerstvoučkej....míchala Míša horký čas a jakoby jí právě něco koplo.
"Prd pro rohlíky, vona je u něj, u toho ...to už by tu musela být..." zafuněla Míša nosem a prudce se za stolem postavila.
...Jí přece večer volal...debil..aleee...domlouvala se s ním až na dnešek, přece...přemýšlela Míša a mračila se.
...No tak asi se to změnilo....Eliš to změnila...kvůli ní...přece jí včera říkala, že dneska půjdou pro ty kalhoty a pak večer na tu diskošku....napadlo Míšu jediné možné vysvětlení a trochu uspokojeně, že to Eliška udělala kvůli ní sáhla po včerejším rohlíku.
....No, ale tak napsat jí tu vzkaz mohla....znovu se zamračila a zakousla se do gumáče, jak staršímu pečivu říkala.


"Dobré to je..." nadzvedl Miro cíp deky, kterou byla Eliška přikrytá a zadval se na její nahé tělo.
"Cooo?" nechápala Eliška a trochu nejistě se usmála.
...Určitě kouká na její špeky....
"No čo, len kontrolujem či si sa predsa len nepocikala.." zazubil se Miro a bez dalšího ptaní se k Elišce pod její deku prostě nasoukal.
"A teraz ťa zahryznem.." nedával Elišce moc šancí na pohyb a jeho zuby jemně sjely po Eliščině krku.
"Nééé počkej Miro" zakvílela Eliška a maličko se pod Mirovo dotykem prohnula.
...Bylo to tak krásné, ale jestli jí teď okamžitě nepustí, tak se opravdu počůrá.... snažila se Eliška nepropadat jeho kouzlu a elektrizujícím dotekům a pokusila se trochu z Mirova objetí osvobodit....musí prostě čůrat.
"Bohaaa Elíii, to neprežijem, utekaj, no rýchlo, lebo infarkt na mňa už ide.." zakvílel pro změnu Miro a jak široký tak dlouhý sebou s rozhozenýma rukama plácl na polštář.
"Přežijeeeš..." smála se Eliška a popoběhla směrem k záchodu.
"Nieeee, potrebujem lekááára...lekárku, rýchlooooooo aaaaa..." slyšela Eliška už za zavřenými dveřmi a usmála se.
...Je tak sladkej a hravej....miluje ho moc.....
Natáhla Eliška ještě v koupelně lehký bílý župánek a ze stojánku v předsíni vytáhla dlouhou úzkou propisovačku.
"Tak copak vás trápí, pane první pomoc je tu.." usmála se Eliška už v ložnici na Mirovým zrychleným dýcháním a vztyčila propisovačku v ruce.
"Hmmm hmmm tak to bude potřebovat injekci..." pokývala hlavou klekla si k Mirovi na postel.
"Nieeeee injekciu mám ja, pre vás pani doktorka...ja potrebujem iba kyslík" zazubil se Miro a než se Eliška nadála, ležela na zádech ona a župánek letěl téměř okamžitě vzduchem.


"No nic no, tak jdu.." brblala Míša a koukla na vzkaz, který nechala Eliště ležet na stolku v obýváku.
...TAK DOUFÁM,ŽE SIS UŽILA I ZA DNEŠEK, ODPOLEDNE JDEM PRO KALHOTY A VEČER TA DISKOŠKA, NEZAPOMEŇ, SLÍBILA SI MI TO....
Usmála se a ikdyž věděla, že jí Eliška vlastně nic neslíbila, spíš naopak, tu možnost, že by to prostě bylo jinak si nehodlala vůbec připistit.
...Je s ním přece teď...tak co....to stačí....půjdou na diskošku a hotovo...třeba tam končně potká někoho normálního a na toho frajera se vykašle, dřív než on to udělá jí....


Matěj postával před domem a netrpělivě přešlapoval.
...Kde zase je...aspoň jednou by mohl přijet včas... brblal v duchu a očima zamžoural na Mirovu audinku, která se právě vynořila z pozarohu.
... Kdo tam s ním jako je? ...Že by vezl ještě kluky? Ale proč jako..se přece domluvili, že ten rozhovor udělají spolu..kluky k tomu nepotřebujou......uvažoval Matěj trochu dotčeně a celkem okatě vykulil na přijždějícího Mira oči.
...To je ta krasomila, bože..... ušklíbl se Matěj a dost neochotně se posadil na zadní sedačku.
...Včera přece tvrdil jak to s ní skončí kokot.... přemýšlel a naprosto neomaleně kroutil hlavou.
"Čau, hodíme Elí domov a ideme..." oznámil mu, ale Miro a doufal, že si Matěj alespoň pro tuhle chvíli odpustí blbý kecy..............


Pokračování příště..........

Špatný rádce 5. část

14. ledna 2015 v 14:14 Špatný rádce
"Hociakú, ktorú chcem.." bručel Miro ješte když doma odhazoval klíče na stolek v obýváku a se stále zamračeným výrazem otevřel lednici.
Studená pomerančová šťáva...jo to mu urobí dobre...potrebuje to spláchnuť.
...Čo Matt stále tára? ...Nieje zabuchnutý a nikdy nebude do Elí ani do žiadnej inej..ako povedal...baby sú iba na jedno....no s Elí sa mu to páčí...na to ešte nemusí byť zabuchnutý....proste je to s ňou dobré, no...vie čo on potrebuje, nie ako iné...krajšie, čo iba čakajú kým im ho tam strčí....no čo no tak je o trochu staršia no...veď sa s ňou nikde neukazuje, aby sa mu vysmievali....
Dosedl Miro na sedačku a s hlavou plnou myšlenek odložil sklenici se šťávou hned vedle klíčů.
....Matt má stále nejaké kecy, sakra...štve ho...nech ho nechá byť...tiež sa doňho neserie a že by mohol....ušklíbl se Miro a jeho myšlenky se znovu vrátily k Elišce.
...Jasné, že by sa s ňoou vedel rozísť...hneď...nebolelo by ho to...no nechce...páči sa mu to s ňou, viac ako s ktoroukoľvek inou...zaťail....má ju iba do postele...nikde sa s ňou ukazovať nemieni, chalani ani nikdo iný nemajú šancu sa mu uškŕnať...no jasné no, kým, ale bude Matt držať hubu...sakra....
Byl Miro stále pohroužen do svých vlastních myšlenek a pocit,že se ještě před chvíli před Matějem dušoval jak to s Eliškou skončí ho pěkně štval.
....Nemal to hovoriť...sáhl Miro po svém mobilu a vyhledal Eliščino číslo.


"No cooo Eliš, tak potřebuješ jen o jedno číslo větší, boooože to neznamená,že si tlustá" rozhodila Míša ruce a sledovala svou sestru, která se posadila zpátky na sedačku.
" No jooo Miší...tak nejmíň o dvě.." řekla Eliška sice s úsměvem, ale tak smutným tónem, že i Míša maličko zesmutněla.
"Ježiiiš Eliš...nejsi tlustá.." vrhla se Míša své sestře kolem krku a polibek, který jí vlípla na tvář jen mlaskl.
"Hele zítra tam dojdeme a prostě si je taky koupíš o jedno nebo dvě čísla větší...to je fuk a pak...počkej, zítra je pátek půjdeme spolu večer na dikošku, jo? Uvidíš kolik kluků po tobě bude zírat.,.." drmolila Míša a Eliška pohladila její předloktí.
"No to víš, já a diskoška....půjdeš s kamarádkou.." usmála se v duchu zadoufala, že zítra by se přeci jen mohl ozvat Miro...tolik by ho chtěla vidět, je jí s ním tak krásně....před ním si stará a tlustá vůbec nepřipadá...vždycky se k ní chová tak hezky...jako ještě žádný před ním.
"Ty si moje kááámoooškaaa" vyskočila Míša na nohy a zatočila novými kalhotami na dhlavou, aby v zápětí odběhla do svého pokoje.
...Má ještě něco do školy a už je docela pozdě...zasedla Míša ke svému notebooku a opřela si bradu o sepnuté ruce.
...Eliš jí někde pěkně štve....obzvlášť s tím fajerem....jednou jí ublíží a ona ho zmaluje to bude koukat....aleee má jí ráda...moc jí má ráda...usmívala se Míša a a i přes zavřené dveře uslyšela jak její setře zazvoinil telefon.
"Jestli je to von..." zamračila se Míša a jedním skokem přiložila ucho na sklo dveří svého pokoje.
Eliška,ale mluvila velmi tlumeně a Míša se mohla jen domýšlet, jestli je to opravdu ten na kterého má neskutečnou pifku.
...Jen Eline blbne hlavu, pitomec....
"Dobře tak zítra...dobře večer...počkám..." uslyšela Míša až docela nakonec naprosto zřetelně a cítila jak v ní Eliščina slova začala vřít.
...Jak jako zítra.....přeci chtěly jít na diskošku....to byl on...ten...ten...ten.....nemohla Míša Mirovi přijít na jméno a jako malá holčička si za dveřmi dupla nohou.
....Zase mu Elina dá přednost...tak to teda néééé...


Bylo už dost pozdě a Miro ačloli se snažil né a né usnout.
Převaloval se z boku na bok a spánek jakoby ho jen obcházel.
...Sakra mal by spať....zajtra toho má celkom dosť...akýsi rozhovor, už v desať ráno...no to bude vyzerať...nesnáša kým mu to na fotkách nepristane a pak eště dôležitá schôdzka potom zkúška....jaj je toho akosi priveľa...no ale večer Elííí...užijú si...nie teraz ju k vode ešte nepustí...nech si Matt trhne......zajtra? ..prečo až zajtra? ...koľko je hodín? ....našpulil Miro nad svým nápadem pusu a sjel očima elektronické hodiny na nočním stolku.
....Pol jednej.....to ieje až tak moc..... odhodil Miro peřinu, ze svého nahého těla a než by sám napočítal do pěti seděl už oblečený ve své audince.

"Anoooo..." zašeptala ještě v polospánku Eliška a trochu udiveně i ona mrkla na nástěnné hodiny ve svém pokoji.
"Som tu bejbee, před domom...poooooď"..... rozlehl se jí,ale v zápětí do uší hlas ,který na světě milovala se všeho nejvíc a málem přestala dýchat.,......



Pokračování příště.........

OMLUVA

12. ledna 2015 v 10:42 Nástěnka
Moji milý čtenáři...

Ráda bych se vám omluvila za delší pauzu mezi dílky...budu se moc snažit dát další dílek co nedřív.
Jsem nemocná a ikdyž jsem si říkala, že to dnesja určitě zvládbu, už si tím tak jistá nejsem, ale pokusím se. Tak jen abyste věděli, že na Vás opravdu myslím a příběh Elišky a Mira pro vás nosím v hlavě...jen mi momentálně nějak chybí síly.
Zároveň moc děkuji všem co si už zalajkli doprovodné stránky tokoto blogu na FB a všem ostatním jen připomínám, že opravdu už budu veškeré informace, stejně tak jako tu, až další dílek bude....dávat jen na tyto doprovodné stráky, tak pokud chcete být v obaze, zkuste zalajkovat :)
Mějte se krásně a díky za pochopení, vynasnažím se dát dílek co nejdřív......

Vaše autorka

Špatný rádce 4. část

7. ledna 2015 v 14:06 Špatný rádce
"Jůůů, ty jsou suprový " prolítla Míša kolem Elišky jako vítr a vykouzlila v předsíni před zrcadlem pózu hodnou modelky.
"To jsem ráda,že se ti líbí.." usmála se Eliška dosedla se svým oblíbeným kafem v obýváku na sedačku.
...Má toho celekm dost...celé odpoledně běhaly s Miškou po krámech a ona si né a né vybrat...až v tom posledním, konečně ....zaplať búh, už nakoupily.Absolvovat tohle znovu, upadnou jí nohy.
projela si Eliška dlaněmí lýtka a znovu se na Míšu usmála.
"Slušej ti.."
"Faaakt, že jo..holky budou čučet, měla sis je taky koupit Eliš, dyť nebyly ani tak drahý" přiskočila Míša ke své sestře s polibkem na tvář a objala ji.
"Neměli mojí velikost.." oponovala Eliška chytla Míšinu ruku do své.
"Jááák neměli, sedla by ti i tahle" zakroutila Míša zadečkěm a Eliška se znovu usmála.
"No to víš, tak na jednu nohu"
"No nene Eliš, nejsi žádná tlustoprdka, pooooď zkus si je, uvidíš" začala si Míša své nové džíny svlékat a hodila je Elišce do klína.
"Na, dělej zkus si je, uvidíš padnou ti jako ulitý" přesvědčovala ji, ale Eliška jen zakroutila hlavou.
"Né faaakt zkus si je, Eliiiiiš, uvidíš, že ti budou a zítra pro ně dojdeme a budeme mít stejný" žadonila Míša a házela po Elišce prosebné pohledy.
"Mi nebudou..." zvedla se Eliška trochu neochotně na nohy a ačkoli byla na sto procent přesvědčená, že se do těhle kalhot nemůže v žádném případě dostat, opatrně si je začla navlékat.


"Nechcem sa o tom baviť.." skočil Miro Matějovi do řeči, sotva dosedli v té samé hospůdce co včera a Matěj se už už nadechoval, aby pokračoval tam kde skončil.
"Nechceš se o tom bavit? Včera si chtěl" ušklíbl se a sáhl po svém pivu.
"Jo chcel, len nie počúvať aký som kokot" pohodil Miro hlavou a i on sáhl po půllitru, kterému vévodila bohatá pěna..
"No a nejsi?" otřel si Matěj rty a zadíval se svému kamarádovi do očí.
"Nie!! Lebo neviem, no nemusíš mi to opakovať" mračil se Miro a Matěj s úsměvem pozdvihl jeden koutek.
"Musím si kámoš a nemůžu se na to koukat" nenechal se odbýt a trochu se proti Mirovi naklonil.
"Si kokot a budu ti to opakovat dokud to nepochopíš, si se do ní zabouch nebo co?" propíchl Matěj Mira pohledem a Mirem jakoby v té chvíli projel zvláštní pocit vzrušení a odporu zároveň.
"Nie, ja sa nikdy nezabuchnem, baby sú len na pichanie" zabručel a pokusil se znovu analyzovat svůj pocit.
"Noooo hurááááá a máš jich na to píchání málo?" zahoukal Matěj na plný kolo a Miro se nenápadně rozhlédl.
"Nerev vole.." zabručel znovu a Matěj na něho vycenl zuby.
"No...máš jich málo na píchání?" zeptal se znovu o něco tišeji a nepřestával na Mira cenit zuby.
"Nie, mám ich dost" bručel Miro dál a Matěj začínal mít opět na vrch.
"No tak vidíš a jsou jaký??? " zeptal se a čekal od Mira jasnou odpověď.
"Čo..aký?" nechápal Miro a Matěj trochu zůžil oči.
"K nakousnutí, né??? Lepěj se na tebe baby po, kterej slintá celá kapela" vysvětlil mu a teď oči zúžil i Miro.
"No a čo ako,?"
"Bože vole.." plácnul se Matěj dlaní do čela a vyfoukl silně ústy.
"...tak proč se taháš s tamtou.." dodal a znovu Mira propíchl očima.
"Sa s ňou netahám" vyprskl Miro trochu uraženě a cítil zas ten divný pocit.
" No dobře netaháš, chrápeš s ní a mám pocit,že poslední dobou víc než je zdrávo" pokračoval Matěj ve stejném tónu a ač by se snažil sebevíc Mirovi v tomhle vůbec nerozuměl.
"Ako viac?" zarazil se Miro a raději si znovu přiložil půllitr k puse.
"No víc no, když o nějaký mluvíš tak jen vo ní, vole zatím to vím jen já, ale počkej až to zjistí kluci, budou si z tebe utahovat.....naše megahvězda s ....."
"....drž hubu kokot" ťukl Miro pěstí do stolu a postavil se na nohy.
"Skončím to s ňou..." procedil mezi zuby a spocitem, že z něho si rozhodně nikdo srandu dělat nebude a už vůbec né kůli nějaké ženské, z hospody odešel.
...Nemá problém pustit ju k vode, na miesto nej má desať ďalších a akýýýých.....ujišťoval Miro sám sebe a naštvaně se mračil....


"No vidíš, říkala jsem ti to.." usmála se Eliška smutně a rezignovaně svěsila ruce kolem těla.
...Jasně,že jí nejsou, o co se to tu snaží?.... přemýšlela, ale Míša se k ní ze zadu silně přitiskla a pevně zatáhla za rozvírající se konce zapínání u nových kalhot.
"Ale prd Elino, jen se trochu stáhni, ti budou..." položila své sestře bradu na rameno a pořádně zabrala.
"Joooooooo, vidíš je to" zafuněla a dotáhla na Eliščině bříšku zip až do konce.
"No vidím, Mišíííí..." vzala Eliška do dvou prstů svůj přečnívají špíček a rychle zapínání, které opravdu drželo hodně zaříznutě povolila.
"Elinooooo...." zamračila se Míša a sledovala svou sestru jak si její nové kalhoty ze sebe smutně stahuje.
...Je tlustá....hrozná a ještě se o tom takhle musí přesvědčit......

Pokračování příště.....

Špatný rádce 3. část

6. ledna 2015 v 17:42 Špatný rádce
Miro vylezl ze sprchy a zabalil se do té samé osušky co včera, byla heboučká, celá bílá, posetá malými růžovými srdíčky a zkontroloval hodiny na svém mobilu.
...No eště má čas...zkúška je až za dlho...nič vlastne teraz nemusí.....svalil se na sedačku v obýváku a líně sáhl po ovladači televize.
"Čo to....." našpulil se a sledoval dlouhý černý vlas, který se mu táhl od prstu až do záhybu, kterým měl na sobě osušku jen tak ledabyle připevněnou.
...Elíííí... vykouzlili, ale jeho rty téměř okamžitě úsměv a Miro si vybavil jak Elišku právě v téhle osušce, včera přesvědčoval, že vlastně vůbec nikam nemusí.
...Odolávala,ale nie dlho, páči sa mu to tak.... usmíval se dál a pokusil se zahnat myšlenku na Matěje, která se mu víc a víc vtírala do mysli...jako by nestačilo, že kůli těm jeho blbejm kecům nemohl večer usnout.
...Prečo ho vlastne počúvá a prečo sa pred ním cítí blbo, že ho pritahuje práve ona...prečo mu vždy odkýva,že to s ňou skončí....no možno by mal, naozaj sa k sebe nehodí....no,ale čo veď s ňou iba spí....može mať predsa hociaků...aj má...stačí luskúť...lenže......lenže...lenže..... mračil se Miro čím dál tím víc a odhodil Eliščin vlas kamsi na koberec.


"Eliš tak v jednu jo?" mávla Míša na svojí sestru a zabouchla za sebou dveře bytu.
...Má nejvyšší čas...každé ráno si říká jak vstane alespň o pět minut dřív aby nemusela letět na tramvaj jako blázen,ale ještě se jí to snad nepodařilo.
Spíš naopak, letěla Míša ze schodů jak splašená a jako obvykle tramvaj jen tak - tak doběhla.
"Jasně Mišííí, neboj budu tam" pokývala Eliška hlavou a s hrnkem kafe, bez kterého si život snad už nedovedla ani představit, dosedla, stejně tak jako včera za kuchyňský stůl.
....Tak a má celé dopoledne pro sebe,,,bude jen relaxovat...žádné uklízení, vaření, nic...dají si s Miškou pak něco venku....pohodila Eliška hlavou a její pohled sjel na mobil položený na stole hned u zdi.
...Né dneska určitě nezavolá...opravdu jen málokdy se to stává dva dny za sebou, ale kdyby přece jen...tak jen dopoledne- prosím.......přála si v duchu Eliška a představa,že by pak musela volit mezi Mirem a Míšou jí trochu sevřela žaludek.
....Možná...možná kdyby mu teď sama napsala.....né to né, nikdy se mu sama neozývá...zavrhla Eliška okamžitě tenhle nápad a usrkla z ještě se kouřící kávy.
...Řekla,že bude relaxovat a tak bude....využije ještě toho, že má volno a nebude si dělat žídné násilí....ujišťovala se a s kafem se přemístila k počítači kde najela na youtube a téměř automaticky zadala Mirovo jméno.
...Ráda poslkouchá jeho hlas....


"Vole sorry za ten včerejšek, fakt jsem musel. Si to cálnul ?" přitočil se Matěj sotva dorazil do zkušebny hned k Mirovi a protočil oči v sloup.
"Jo.." zabručel Miro a věnoval Matějovi jen kraťoučký pohled.
Už zase se před ním cítil tak divně....
"Tě zvu dneska já, jsem řek,že přijdu dýl...jo?." pokračoval Matěj a Miro jen pokrčil rameny.
...Nevie, aby zasa počúval aký je kokot... přehodil Miro kytaru přes rameno a mlčky se opřel do jejích strun.


"Juchůůů Elinooooo" vyběhla Míša ze školy a vrhla se své sestře kolem krku.
"Co blázníš..." zapotácela se Eliška a jen tak-tak vybrala rovnováhu.
"Neblázním Elino...kam půjdeme" chňapla Míša Elišce po ruce tak silně, že jí doslova smýkla po chodníku směrem k tramvajové zastávce.
"No tak Mišíííí...kam chceš no, tak chtěla si koupit ty džíny né a netahej mě prosímtě" snažila se Eliška radost své sestry trochu krotit, ale zároveň byla vlastně šťastná.
...Je to takový blázínek a upnula se na ní...vždyť má pravdu...mají jen sebe....a tehdy...když rázem přišli o oba rodiče a ona jí dostala do péče, byla ještě maličká....pořád se ptala kdy přijde maminka a tatínek...né nesmí jí zklamávat....nesmí...... stiskla Eliška Míše ruku a popoběhla spolu s ní k právě přijíždějící tramvaji.


Pokračování příště.........