KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Duben 2015

Špatný rádce 25. část

26. dubna 2015 v 16:30 Špatný rádce
"Jooo...miluje, si to v šatně viděl né?" pískla znovu Bára a zúžila na Jožina rozmazanéí oči.
"Sklapni..." stiskl,ale Jožin Báře bolestivě loket a jeho oči se setkali s Mirovými.
Stál těsně u Elišky, která si rázem vybavila jak si Bára při příchodu ze zákulisí upravovala rozepnutý výstřih a jeho pohled volal k Jožinovi o pomoc.
"Jooo viděl šahal mi na..." cítila Bára svou příležitost a ještě o trochu zvýšila hlas.
"...nesiahal ti na nič ty pijavica" skočil, ale Jožin Báře do řeči a naprosto neurvale s ní smýkl.
" Mlč a stoj, lebo za seba neručím a ty sa sakra už preber a podrž ju." otočil se Jožin na Vlada, který Báru jen mlčky přidržoval z druhé strany a pustil Bářin loket.
"Drž ju.." zopakoval Jožin a vykročil směrem k Mirovi a Elišce.
Stála trochu strnule a Miro se skláněl k jejmu oušku.
"Na nič som jej nesiahal Elí ..." zaslechl Jožo Mirův tichý hlas a i on si teď vybavil svůj příchod do šatny a Mirovi ruku v Bářině výstřihu.
...Trsiatko...kokot jeden... usmál se v duchu Jožin a nasadil úsměv.
"Ja ju nikam nepoveziem, zabudni " vystřelil Miro sotva Jožu uviděl a ještě o něco těsněji se k Eličce přiblížil.
"Čo? Aha no to nemusíš, sa jej zavolá tágo, blbke. Keď nevie piť tak nemá, čo?" pokoušel se Jožin celou situaci trochu zlehčit a jeho pohled se z Mra přenesl na Elišku.
Byla bledá, zaražená, její oči nejistě těkaly a Jožinovi bylo jasné jak asi se cítí.
Byla mu opravdu sympatická a tak trochu nechápal proč si sem Miro přivezl babu o ktedrou evidentně stojí a zároveň v první nestřežené chvíli ošmatává svojí ex.
...Kokot.... ulevil si Jožin v duchu znovu na Mirovu adresu a zas vybavil jeho ruku v Bářině výstřihu.
"No, to som rád... tak mi pojdeme som ťa rád videl" pokusil se o úsměv i Miro, ale jeho nejistý tón prozrazoval, že ani on se necítí moc dobře a Jožin měl pocit, že je to právě on od koho teď čeká že ho podrží.
"Aj ja teba kamoš, ďakujem za kulturnú vložku a sorry, že sa to trocha zkomplikovalo..a...som fakt rád že som ťa spoznal." otočil se Jožin s úsměvem na Elišku a než se Miro i ona nadáli těsně jí objal.
"Naozaj jej nikam nesiahal...ver mi" šeptl Jožin do Eliščina ucha sice tiše, ale tak aby to Miro mohl slyšet a napůl vyčítavě a napůl kamarádsky na něho mrkl.
"Dík.." znělo naprosto neslyšně a Miro zkroutil rty do křečovitého úsměvu.
"Tak sa majte a vidíme sa" podal ještě Jožin Mirovi ruku a s objetím ho přátelsky poplácal po zádech.


"Hneváš sa?" podepřel si Miro rukou hlavu sotva dolehl, na bok, těsně vedle Elišky a dlaň druhé ruky jí přiložil na tvář.
"Eee.." zakroutila Eliška mírně hlavou a zvedla k Mirovi své velké tmavé oči.
Byly pořád smutné a Miro sledoval jak mu závoj jejích dlouhých řas poodkryl cestu do jejich hloubky.
" Naozaj? Zdáš sa mi...vieš...ospravedlňujem sa...nechcel som...chcel som...Elíí..ja..." nevděl Miro vůbec co říkat a jemně svým palcem přejel Eliščinu tvář.
" To je dobrý, já se nezlobím...." usmála se Eliška opět hodně plaše a uhnula před Mirovým pohledem.
...Má ho tak moc ráda, ale dnešek...bylo to tak bolavé....cítila se tak stará a ošklivá...je přece jasné,že mladé holky ho zajímají....Míša má pravdu...jednou jí za takovouhle vymění...a nebo prostě si s nima užívá..kdoví co v té šatně bylo, měla prsa pomalu venku....ta Bára.... drtily Elišku bolavé myšlenky a ikdyž se milionkrát říkala,že je na tohle připravená,že je to logické a že až to přijde plakat nebude...teď se jí do očí tlačily slzy.
"Elííí.." vrátil,ale Miro mírným tlakem své dlaně její pohled k tomu svému a něžně se svými rty otřel o ty Eliščiny.
Eliška se nebránila, ale ani sevření svých rtů nepovolila a Miro cítil jak se celá zachvěla.
....Nehnevá sa, len je smutná, no nemá prečo, naozaj nič zlé neurobil.....projelo mu havou a pokusil se své rty na ty Eliščiny přitisknout trochu silněji.


Míša ležela na posteli a koukala do stropu. Zlost, která jí po hádce a následném Eliščině odjezdu ovládala jí už přešla, ale touha po pomstě byla stále silná.
.....Musí změnit taktiku....nebude se s Elinou hádat...musí jí mít na své straně...ten kdo jí zklame musí být ten idiot.....uvažovala Míša a jejích rtech se vyrýsoval jízlivý úsměv.
...Jasně...má to....teď už jen vymyslet detaily.....pokývala Míša hlavou a mrkla na hodiny...skoro půlnoc......
"Tak jen si to ještě užijte..." zabručela Míša a přetočila se na bok.
...Až se zítra Elina vrátí...ona bude ta nejúžasnější ségra na světě...Elina jejím omluvám a pokoře rychle podlehne...tím si je naprosto jistá a to je první krok k úspěchu...... zavřela Míša spokojeně oči a až pod bradu se zachumlala pod deku.......


Pokračování příště......

Špatný rádce 24.část

25. dubna 2015 v 15:15 Špatný rádce
"No kde si bol..." obořil se Miro na Vlada sotva je s Jožinem spatřil ve dveřích a pohodil rukou k Báře stále s hlavou v záchodové míse.
"Čo ako s ňou..takto...si ju zober a ovez ju domov", ja idem zpať mračil se Miro na Vlada dál a Jožin jen nevěřícně pozvedl obočí.
"Tak šup chytaj ju.." pohodil, aleJožin v zápětí k Vladovi hlavou a jedním krokem Mira trochu odstrčil.
"A ty bež za Elí, sa o ňu postaráme.." dodal trochu tišeji a Miro se na něho vděčně usmál.
Už byl z téhle situace hodně nervózní a on si sem s Elí přece přijel užít, nie sa starať o ožralú ex...
"Jo vďaka.." zkroutil Miro rty do jakéhosi úsměvu a plácl sklánějícího se Jožina nad Bárou, po zádech a s úlevou vykročil k východu ze záchodů.
"Néé Miro nechoď pryč, je mi špatněěěěě.." zaslech ještě kvílející Báru,ale nemínil už tu zůstat ani minutu.
...Musí za Elí...zabouchl Miro za sebou dveře a tím, jak doufal, snad definitivně odřízl Bářin stín...
Eliška seděla stále na tom samém místě a Miro po cestě k ní sledoval, jak si na stolku pohrává se sklenkou vody.
Točila jí ve ssvých prstech dokolečka a její sklopená hlava a oči prozrazovali, jak špatně se teď cítí.
"Do riti.." zamumlal Miro spíš jen sám pro sebe a trochu přidal do kroku.
"Prepáč moja, naozaj som nevedel......" sklonil se Miro k Elišce a spohlazením jejích zad se svými rty lehce dotkl jejích.
"To je dobrý, nic se nestalo..." pípla Eliška a slabě se na MIra usmála.
Byla opravdu moc ráda,že už je tady,že se konečně vrátil od té holky, kam ho sama poslala, ale na druhou stranu se cítila nejistá a přesvědčení,že sem vůbec neměla jezdit a k Mirovi, tak jak říká její sestra Míša, vážně patří nějaká mladá hezká holka a né ona, jí vůbec neopouštělo.

"Já chci Mira, nešahej te na mě.." bránila se Bára jakémukoli dotyku Vlada nebo Jožina a a celá jim ve snaze jí aspoň troch zvednout ze země, prokluzovala v rukách.
"Ti hovorím nechaj toho on na teba serie, jasné má inů triezvu " obořil se Jožin na Báru a propíchl Vlada pohledem.
"Sakra rob niečo, sám ju nezdvihnem" zasyčel a Vlado se bezradně podíval do Břina bledého a rozmazaného obličeje.
"Chci Mira, dojdi pro něj.." syčela i Bára Vladovi přímo do obličeje cítila jak se jí žalude opět tlačí přímo do krku.
"Je mi špatné, dojdi pro Mira" bylo, ale jediné do momentálně zvládla a její hlava opět zmizela v záchodové míse.
"Kam ideš.." zařval Jožin když se Vlado v tom samém okamžiku otočil směrem k východu a bez ohledu na to kam teď Bářino tělo spadne, u něho byl snad jedním skokem.
"To si robíš prdel ty kokot, až ti povie aby si ho vojel, tak tiež pojdeš ako trobec?...Nechaj Mira Mirom má tu babu, Báru nechce, ale ty snáď áno..aj keďteda nechápem ako zo seba možeš robit takoho vola" zvedal Jožin hlas a Vlado jakoby se úplně ztrácel.
"Rob ber ju, pohni.." byl už Vlado znovu u Báry, která už se, vysílená dalším zvracením, ani moc nevzpouzela společnými silami jí konečně zvedli ze studených dlaždic.
"Pil si niečo? " zeptal se Jožin Vlada už o něco mírněji a doufal v zápornou odpověď.
On sám si už panáčka dal, vzadu v zákulisí a pak ještě s Mirem u stolu, za volant nemůže aby Báru odvezl domů.
"Jo hej, pil som, pri bare" odpvěděl, ale Vlado tiše až téměř provinile a Jožin se zamračil.
"Hm, to je v riti, všeci si dali...no tak jej zavoláme tágo" rozhodl a pomalu se s Bářiným bezvládným tělem vlekli k východu.


"Dáš si niečo Elí?" zeptal se Miro pochvíli mlčení a stiskl Eličce prsty, kterými stále objímala svou sklenku.
"Ne já mám..." pípla aniž by se na Mira podívala a trochu přivřela oči.
Jeho dotek byl tak příjemný,že na okamžik zapomněla i na svůj sevřený žaludek.
...Kéž by se nic z toho nestalo...kéžby s ním vůbec nejela....říkala si v duchu Eliška,ale Miro nedal jejím smutným myšlenkám prostor.
"Elí moja...daj si niečo dobré, prosím." dolehl kjejím uším Mirův prosebný hlas a Eliška k němu konečně zvedla oči.
Byly byly tmavé, hluboké a ikdyž sesnažila aby to Miro nepoznal smutné.
"Ne..já...opravdu nemám na nic chuť" mluvila Eliška opět tiše a znovu se pokusila o malý úsměv.
"Tak vieš čo..." nedal se Miro,ale vůbec odradit a trochu víc se k Elišce naklonil.
"Pojdeme hej, čo tu už....chcem byť iba so svojou princeznou.." nadzvedl se Miro na židli a tak aby nemohla Eliška ani o milimetr uhnout očima přiblížil svůj obličej až těsně k jejímu.
"Áno?" dodal ještě a laškovně otřel špičku svého nosu o tu Eliščinu.
Chtěl aby se usmála, chtěl aby nebyla smutná, chtěl jí sevřít v náručí...
"Áno?" zeptal se znovu trochu netrpělivěji a jeho nos se znovu otřel o ten Eliščin.
"Hm.." usmála se Eliška konečně trochu uvolněněji a Miro bez varování přisál své rty na její.
"Dobre" dýchl šťasně přímo do jejích úst a obešel roh stolu aby Elišce pomohl vstát ze židle.
Jeho oči se při tom zastavily na dveřích záchodků z kterých právě Vlado s Jožinem vyváděli Báru.
Sice značně opilou,ale při vědomí.
" Miroooo nepil, mě odveze..miluje mě....." rozlehlo se sálem a Miro nevěřícně protočil oči.....

Špatný rádce 23 část

19. dubna 2015 v 16:08 Špatný rádce
"Tak čo je..čo tu robíš za divadlá.." spustil Miro sotva vešel za Vladem na dámské záchody, kde se opravdu cítil celý nesvůj a uvědl Báru ležet v otevřené kabince na zemi.
"Jééé ty si přišel..." vztáhla Bára k Mirovi ruce a nefalšované slzy, které se jí koulely z očí MIra trochu zarazily.
"No prišiel...no, tak čo je, vstavaj nerob komédie.." zmírnil Miro trochu svůj tón a jen tak ledabyle i on natáhl svou ruku k těm Bářiným.
"Já nemůžu..." vzlykla Bára a nový příval slz zalil její už tak značně rozmazané oči.
"Do riti.." zaklel Miro a pevně zaklínil svou dlaň do Bářiny.
Chtěl jí zvednout na nohy, ale ikdyž se snažil sebevíc Bára byla, tak jak říkal Vlado, naprosto bez vlády.
"Ber ju z druhej....." překročil Miro Bářino ležící tělo a podíval se změrem kde ještě před chvíli stál Vlado, s nadějí že mu pomůže.
Zadíval se, ale jen do prázdného místa, Vlado byl pryč.
"Kde je sakra..." zamračil se Miro a Bára jen chabě pokrčila rameny.
"Já nevííím, je mi špatněěě.." zavzlykala, ale moc dobře věděla, že než Vlada za Mirem poslala, řekla a mu ať pak hned zmizí.
....Jí nic neodmítne...miluje jí a udělá pro ní všechno...
" Bomba..." zabručl Miro a sehnul se k Báře tak aby se znovu pokusil dostat jí na nohy.
"Miluju tě...." zvedla Bára k Mirovi oči a chytla ho za ruku, kterou se jí pokoušel nadzvednout.
"Breboha Barka nechaj toho, medzi nami už nič nieje. Poď vstavaj, chcem sa vrátit do sály.." vzdychl Miro ještě víc a znovu se pokusil Báru se země nadzvednout.
"K níííííííí..." vzlykla Bára a do očí se jí znovu nahrnuly slzy.
"Ano k nej, poď toto nemá zmysel" byl ale Miro neoblomný a zabral vší silou aby Báru zvedl.
"Budu zvraceeet..." zakvílela Bára vzápětí a Miro měl opravdu co dělat aby jí včas přetočil tak aby neměl obsah jejího žaludku na sobě.
" Toto sa mi snáď iba zdá..." syčel s pohledem na Bářina otřásající se záda a hlavu vraženou v záchodové míse a jakoby se rázem vrátil o pár let zpátky.
....Vtedy ked sa prisťahovala s rodičmi niekde z Čiech, bola tu taká ztratená a jemu sa naozaj páčila....naozaj to myslel uprímne ked jej sľuboval, že sa pre ňu vrátí...no veci sa znenily no...už ju neľúbi....no možno jej naozaj ublížil...len už sa na tom nedá nič zmenit...už ju jednoducho nechce...přečo to ešte nepochopila....přemýšlel Miro a pokoušel se nevnímat zvuky, které Bára vyluzovala.

Eliška seděla stále u stolu a nervźně si mnula prsty u rukou.
...Co tam dělá tak dlouho? A ten...ten Vlado stojí u baru, proč odešel a nechal je tam....co když jí vůbec není špatně?....Neměla by tam jít?.... Ne...to teda neměla....Nebude ho stíhat...když tam s ní chce bejt ať si je...dobře jí tak,,,,sama ho tam přece poslala....Vždyť je to jasný...je mladá krásná a chodili spolu....jak ona by jí mohla konkurovat.....je hloupá...neměla sem vůbec jezdit.......zadržovala Eliška slzy a ucítila dotyk na svém rameni.
"To bude v poho..." usmíval se na ní Jožin, který se právě zvedl ze židle na které seděl a bez dalších slov odešel k baru.
....Musí niečo urobiť...už len pre túto babu....je smutná a Miro ten blbec.....vie čo videl v šatni......
" Čo ty tu robíš, nemal by si byť tam?" zmáčkl Jožin Vladovi rameno a zadíval se mu do nejistých očí.
" Chcela abysom šiel preč" odpověděl Vlado stejně nejistě jako se díval a jakoby u Joži hledal jakousi záchranu.
"Ty si kokot....ideme" zakroutil Jožin hlavou a doslova za sebou Vlada vlekl záchodům...............



Pokračování příště.....................

Špatný rádce 22.část

17. dubna 2015 v 17:48 Špatný rádce
Miro seskočil z podia a zamířil rovnou k Elišce.
...Hral predsa iba pre ňu a ona sa naňho takmer nepozrela....přemýšlel a se zvláštním pocitem kolem žaludku dosedl na židli vedle ní.
" Čo je moja?" chytil Miro Elišku kolem ramen a trochu sklonil hlavu k jejímu obličeji.
"Elíííí..." zašeptal a lehce se rty dotkl její tváře.
" Hral som iba pre teba.." zašeptal znovu a pátravě si prohlédl Eliščin profil.
"Hmm hezký, děkuju.." špitla Eliška skoro neslyšně se stále sklopenou hlavou a Miro si k ní přisedl o kousek blíž. Zvedl při tom hlavu a jeho oči se střetly s Bářinými.
Stála jen kousek od nich a vitězoslavně Mira přejela pohledem, nezapomněla si při tom ani znovu upravit svůj dekolt.
"Aha..." sykl Miro a levou rukou si trochu násilně otočil Eličinu tvář na sebe.
" Ona je minulosť, nech teraz robí čokoľvek, jasné?.." šeptl a než se Eliška nadála jeho rty se silně přitiskly na její.

Bára nevěřila svým očím a nebezpečně je zúžila.
....Tohle teda nečekala, ta ženská vypadala, že je celá vedle..a jako on si přijde a líbá jí???...Tady???...To mu nedaruje....pohodila Bára hlavou a odešla k baru, kde si znovu poručila, tentokrát dvojitou whisky.
Sama už sice cítila,že jí alkohol pěkně leze do hlavy, ale tohle je na ní moc.....to jí přece sliboval jak se pro ní vrátí a budou spolu navěky...co na tom,že už je to tak dlouho...ona na něj pořád čeká...vrátí se k ní...musí....miluje ho...pořád ho miluje...nevzdá se ho a žádná takováhle vyčpělá fuchtle jí ho nevezme...nevezme...nevezme...když už je konečně tady, bude její...... ztrácela Bára soudnost a kopla so sebe naráz celou dávku, kterou jí barman právě nalil.
"Ble.." zvedl se Báře trochu žaludek, ale postrčila práznou sklenku znovu k barmanovi.
"Ještě, to...to sam...éé" pokoušela se ukočírovat jak žaludek tak jazyk a otočila se zpátky do sálu.
Miro se právě znovu nakláněl k Eličce a lehce se svým nosem otřel o její.
...A ona...ona se na něj usmála.....tak to nééé, žádné udobřování...měla už jí přece načatou.....musí přitvrdit.... dýchala Bára hlasitě nosem a sáhla po nové sklence co jí právě přistála na baru.


"Já nežárlím, jen...." usmála se Eliška plaše a zadívala se Mirovi do očí.
...Už se necítila tak zle jako když viděla tu holku vycházet ze zákulisí...jo Miro má asi pravdu....proč by jí bral sebou, kdyby si chtěl užívat s jinou....ona je minulost.....věří mu to....prostě se tu jen potkal s holkou s kterou kdysi chodil......přesvědčovala Eliška v duchu sama sebe a znovu se na Mira usmála.
"Čo len....naozaj o nič vzadu nešlo, ver mi, áno?" usmál se i Miro a přejel Eličce palcem tvář.
.....Toľko mu záleží aby mu uverila...ako to? Veď nikdy toto neriešil...tak prečo teraz tak veľa chce aby mu Elí uverila?....uvědomoval si vyjímečnost situace i svých pocitů a pro jistotu znovu své rty přitiskl na Eliščiny.
"Vieš čo, len sa rozlúčim s chalanmi a pojdeme.." zadíval se Miro Elišce znovu do očí sotva jejich rty odpojil a koutkem oka zaregistroval Vlada, který právě seskočil z podia a rozběhl se sálem jak o život.
...Kam sa ženie?...napadlo ještě Mira,ale víc pozornosti mu nevěnoval. Znovu sklonil k Elišce s polibkem a příslibem,že je hned tu se zvedl ze řidle.
"Né počkej Miro..." pokusila se ho Eliška ještě zadržet a chytla jeho ruku.
"Slíbil si přece,že počkáme, že si dáte pivo,že si popvídáte, dlouho jste se neviděli, nemusíme nikam chodit...kůli....." dodala Eliška nejistě a zvedla k Mirovi své velké tmavé oči.
"Nechcem aby si sa cítila nějako zle...no rád by som s Jožinom pokecal.." dosedl Miro zpátky na židli a zapátral očima v těch Eliččiných.
"Nic mi není..." usmála se a tentokrát to byla ona kdo lehce palcem přejel Mirovu tvář.
" Tak som tu..." vyrušil Mira s Eliškou Jožinův hlas a ťuknutí jeho sklínky o tu Mirovo.
"Čo to chlasčeš ?" zazubil se Jožin při pohledu na Mirovu neperlivou vodu a otočil se směrem k baru.
"Ti niečo donesiem..." dodal ale nestihl ani vykročit a Miro ho zarazil.
"Nie počkaj, nechcem..som autom...sadaj a hovor ako sa máš?" ukázal Miro na volnou židli vedle Elišky a sledoval jak si na ní Jožin sedá.
"No ako...no celkom to ide, hrá nám to celkom dobre...toto vystúpenie bolo také ukážkové no máme už aj iné nazmlúvané... a počkaj až ti ukážem nové veci čo máme......" spustil Jožin výčet úspěchů své kapely a sledoval jak Miro chytá Elišku za ruku.
...Kokot a vzadu sa hrabie Báre vo výstrihu....uvědomil si Jožo co všatně viděl a trochu na Mira zůžil oči.
"No fajn sa teším, no to asi inokedy mi zasa zatra musíme ísť do Prahy Elí musí do roboty" byl Mirovi Jožův pohled jasná a pokusil se pokračovat v konerzaci jakoby si vůbec ničeho nevšiml.
....Toto mu asi nevysvetlím...len ať drží hubu.... uvědomil si Miro znovu ten divný pocit kolem žaludku a trochu víc ruku Elišce stiskl.
"Vole Báre je zle, máš za ňou príť.." zjevil se z ničeho nic u stolu zadýchaný Vlado a zadíval se přímo na Mira.
" Čoo?..." ohrnul Miro vrchní ret a trochu nechápavě si Vlada změřil pohledem.
"No leží tam na zemi.." dýchal Vlado dál nahlas a hlas se mu trochu třásl.
"Čo ako na zemi, prečo...aha no nemá chastať, sa o ňu postaraj.." zamračil se Miro a neměl v úmyslu s Vladem dál diskutovat.
"Nie počkaj ona tam...nevládze len drkotá že máš přísť...vyzerá zle...." nedal se Vlado ale odbýt a ikdyž se necítil moc dobře, Báře byl rozhodnutý splnit každé přání...i to že chce ted svého bejvalého.
"Ja tam nechcem ísť, jasné...si ju zober a rob si sňou čo chceš" zvedal Miro trochu hlas a cítil na sobě pohledy všech tří. Zejména ten Eliščín.
"Je jej fakt zle, ja s ňou nemožem pohnúť, ved si ju pich....chodil si sňou nie a vybodol si sa na ňu tak čo by ti to urobilo,volá ťa" sklouzl Vladův tón do trochu vyčítavého a Miro ucítil jak teď jeho ruku stiskla Eliška.
"Tak jdi, já tu počkám" špitla a její trochu nucený úsměv zanikl v dlani kterou si přejela ústa.
"Do riti, sakra..o čo jej ide" bouchl Miro dlaní do stolu a spolu s pohlazením Eliščiných vlasů se zvedl ze židle.
....Jej to povie pekne od pľúc.... mračil se a následoval Vlada, který zamířil k dámským záchodům.


Pokračování příště......

OMLUVA

13. dubna 2015 v 19:43 Nástěnka
Moje milé čtenářky....vím,že blog teď trochu víc stagnuje, MOC SE VÁM ZA TO OMLOUVÁM, ale jsem vážně v časovém presu. Budu se snažit Vám nějaký ten dílek vynahradit o vílendu a nezlobte se na mě prosím...vážně nestíhám. Moc děkuju za pochopení Vaše autorka.......

Špatný rádce 21.část

6. dubna 2015 v 11:50 Špatný rádce
Miro vza do ruky připravenou kytaru a s jediným trsátkem, které tam našel se v šatně usadil na rozvrzanou židli.
...Celkom dobré.... pomyslel si když přejel struny a místností se rozezvučely jejich tóny.
....Zasa toľko ladiť nemusí.... spokojeně se usmál a trochu pootevřel dveřa aby dobře slyšel až ho Jožin bude zvát na jeviště.
Podle toho jak byli domluvení by teď měla přijít ještě tak jedna skladba a pak bude řada na něm....přemýšlel a kytaru i s trsátkem odložil na stůl.
...Má ešte čas....prošel se docela prostornou šatnou a zastavil se u jejího okna.
Venku už se šeřilo, ale bylo stále krásné teplo a Miro s úsměvem snil o dnešní noci s Eliškou.
...Mohol by zasa vymyslieť nejakú hru...je to tak skvelé ...Elí je skvelá...vždy presne vie čo by potreboval.....díval se Miro dál z okna a ani nepostřehl že dveře šatny se pomalu otevřely a dovnitř vešla Bára a aniž by na sebe jakkoli upozornila došla až ke stolu na kterém ležela kytara s trsátkem.
"Ahoj.." usmála se škodolibě a když se Miro tak trochu s úlekem otočil zamávala mu před očima trsátkem, které si hbitě dvěma prsty zastrčila do velkého výstřihu.
"Čo robíš..?" zamračil se Miro a pokusil se ještě její ruku zadržet.
Byla,ale rychlejší její vyzývavý pohled hovořil za vše.
"Si ho vem" napnula se Bára v hrudi a Miro nejistě polkl.
Její prsa se mu líbila a pohled do míst kam zmizelo jedno jediné trsátko ho trochu rozhodil.
"Čo robíš sakra, daj to sem idem hrať" mračil se Miro dál a s očima upřenýma do Bářina výstřihu k ní nastavil dlaň.
"Si ho vem néééé" zopakovala provokativně Bára a o kousek se k němu přiblížila.
Až příliš dobře si pamatovala, že jinak než s trsátkem nehraje a spoléhala na to,že se to za tu dobu co ho neviděla nezměnilo.
...Přece není možné aby měl něco s tou ženskou co s ním přijela a jí už vůbec nectěl...je přece mnohem hezčí a mladší než tamta......ujišťovala se v duchu Bára a udělala ještě jeden maličký krůček směrem k Mirovi.
Jejich těla se už téměř dotýkala a Miro ucítil závan Bářina jemného parfému.
....Stále ten istý....uvědomil si a jako by se rázem vrátil o pár let zpátky, kdy ho rád nasával z jejího nahého těla.
"Boha Barka nechaj toho, daj to sem" zamračil se Miro v zápětí a nekompromisně rukou sáhl do jejího výstřihu.
Nesnášl když si není sám sebou jistý a u téhle okaté dračice už ztrácel půdu pod nohama.
"Kde si vole..ťa volám už po ......" otevřely se v témže okamžiku dveře šatny a Jožo, který se Mira nemohl z podia dovolat zůstal nevěřícně koukat.
"Čo?...No idem" vyprostil Miro svou ruku ze sevření Bářiných vnad a trsátko, které odtamtud vylovil pevně svíral ve svých prstech.
" Ty si kokot..." uslyšel ještě mezi dveřmi Jožův hlas a jeho naprosto tiché....
"Trsiatko tam mala..." bylo jediné na co v téhle chvíli zmohl.

Bára ještě chvíli stála v prázdné šatně a přemýšlela.
...Tak tohle se jí teda povedlo...chce jí...pořád jí chce...JO!......pyšnila se v duchu a ještě než vešla zpátky do sálu rozepnula si dva knoflíčky u svého hlubokého výstřihu.

Eliška se rozpačitě rozhlížela a když se Jožo v doprovodu Mira, který jí okamžitě vyhledal očima, objevil na pódiu, nejistě se usmála.
....Kde tak dlouho byl a proč pro něho nakonec Jožo musel jít?...Snad mu není špatně?...napadlo Elišku a pohled stočila k východu ze zákulisí kde se právě objevila Bára a tak, aby to Eliška rozhodně nemohla přehlídnout upravovala svůj rozepnutý dekolt.
...Co to dělá?...projel Eliščiným tělem bolavý pocit a nedokázala z Báry spustit oči.
Ta, ale jen pohodila hlavou a provokativně našpulila na Elišku rty.
....Musí teď jen vymyslet jak dál....chce ho a taky dostane...dluží jí to....sliboval jak se pro ní vrátí a přitom ji tu nechal čekat....má ho pořád ráda a ....on jí pořád chce....viděla to teď.......byla Bára přesvědčená o své převaze a jak se říká odešla středem.

"A túto pesničku som skladal pre všetky krásné ženy, no dnes večer by som ju chcel venovat jednej jedinej..." rozlehl se sálem Mirův hlas a ačkoli jeho oči hledaly ty Eliščiny, ona je měla sklopené......


Pokračování příště.........

Špatný rádce 20.část

3. dubna 2015 v 10:32 Špatný rádce
" Konečně si přijel.." vyrušil Mira Bářin hlas a on znovu ucítil jak se nucelou vahou svého drobného těla pověsila na krk.
"No...jo...ja...Jožo..." hleddal Miro tak trochu slova a se stále otočenou hlavou k Elišce, která se na ně pořád dívala se od Báry pokusil opět ustoupit.
"Jééé ty nejsi rád, že mě vidíš? " zamračila se Bára a otočila hlavu směrem, kterým se Miro díval.
" Kdo to je? " zeptala se a sjela Elišku pátravým pohledem.
"Čo...nikto, to vieš,že som rád, tak sa báv, čau" sáhl Miro v rychlosti na bar pro dvě vody, které mu tam barman konečně postavil a aniž by Báře, které sjely ruce z jeho krku dolů, věnocval nějaký další pohled, odešel směrem k Elišce.
Sále ho polévalo horko a on jakoby najednou ztrácel půdu pod nohama.
....Co jí má říct?....přemýšlel, ale jediné co cítil byla nejistota a divné chvění kolem žaludku.
Ten pocit neznal a vůbec si nedovedl vysvětlit proč ho takhle přepadl.
"Voda..." položil Miro sklenice na stůl a s nejistým úsměvem se posadil naproti Elišce.
"Děkuju.." usmála se a pomalu přiložila sklenici k ústům.
"To bola...." měl Miro potřebu vysvětlovat,ale Eliška mu sama skočila do řeči.
"....Kámoška? " usmála se znovu a konečně se pořádně napila.
"No..chodil som s ňou....kedysi" dodal Miro polohlasem a sáhl přes stůl po Eliščině ruce.
" Už je to dlho..." dodal ještě stejně nejistě a maličko Eličce ruku stiskl.
"Jooo dyť já nic neříkám " naklonila Eliška s úsměvem hlavu trochu do strany a sklopila oči.
....Nevadí jí to přece...říkala si v duchu a nenápadně stočila oči k baru.
Ta holka tam porád stála a bezostyšně si jí prohlížela.

"Whisku.." opřela se Bára o bar a nespouštěla z Mira a hlavně Elišky oči.
...Kdo to jako je" To s ní jako chodí? Není nějaká stará a divná...je hnusná...né s takvo by se Miro nezahazoval........zhodnotila Bára Elišku a kopla do sebe naráz celou sklenku,kterou před ní barman postavil.
" Ještě jednu.." poručila a dál sledovala jak Miro Elišce tiskne na stole ruku.
...Sliboval jí, že se poro ní vrátí ay ted si sem přijede s takovouhle....né to přece není možný aby s tohle něco měl.....uvyžovala Bára a ikdyž už jí dávno bylo jasný,že Miro se pro ní do Košic nikdy nevrátí, tohle setkání v ní v\yvolalo staré vzpomínky kolik nocí tehdy proplakala když za ni přestal jezdit a volal jí čím dál tím míň....pak už vlastně volala jen ona a on měl vždycky tak málo času. A když jí telefon pak párkrát ani nevzal, nenáviděla ho a nenávidí.....jenže....ted je tady, najednou tak blízko a ona ví,že to není pravda, nikdy ho nepřestala milovat a snít o tom,že jednou se pro ní přece jen vrátí...a teď ...teď je tady s takovouhle bábou...né to není možný přece s ní fakt něco nemá.......kopla do sebe Bára druhou sklenku whisky a se zúženýma očima sledovala jak se Miro zvedá a za ruku Elišku odvádí před podium,kde se mezitím opět objevil Jožin a mávl na něho.
"Další.." poručila Bára barmanovi a s novou plnou sklenkou se odlepila od Baru.
Trochu se jí zamotala hlava....vlastně dneska skoro nic nejedla,ale kašle na to....teď má jiný starosti.....přihmouřila Bára znovu oči a nejistým krokem zamířila k podiu.

"Tak sme domluvený, to je bomba Mirec, ako za starých časov.." usmál se Jožin, který dostal bláznivý nápad, aby si s nima Miro chvili, jako takovou perličku večera, zahrál a pohodil hlavou do sálu.
"Bacha vole...Baruna.." ušklíbl se ještě a z podřepu se postavil na nohy.
"Hm..už som s ňou hovoril..prečo tu je..?" přesunul Miro pravou ruku na Eliščino rameno a trochu si jí k sobě přitáhl,
...Zas ten divnej pocit.....
"Vlado jú pozval...." pokrčil Jožo rameny a Miro jen povytáhl obočí,
"Stále za ňou pálí?" zeptal se a sjel Vlada, který právě sedal za bicí pohledem.
" Jo...občas aj úspešne.." ušklíbl se Jožin a sledoval Báru, která ve vteřině změnila směr a vyšla pár schůdky na podium a zamířila přímo k Vladovi.
"Hele idem, potom bež do šatni, gitara tam je, nalaď si ju, tu to pasovať bude a ja ťa pred koncom vyzvem" radoval se Jožin naprosto upřímně a s pohledem upřeným na Báru, která se demonstrativně mačkala na Vlada za bubnami zamířil do zákulisí.
"Nechaj ho skúšať.." procedil ještě mezi zuby a se zakroucením hlavy zmizel za těžkým závěsem.
Bylo mu jasný,že tohle je divadlo jen pro Mira nikdy na něj nezapomněla a Vlado pro ní byl je občasná a chabá náplast, jenže ten pitomec to nevidí.
...Len dúfa,že z toho nebude nejaká patália, tá jeho Elí vyzerá sympaticky.....
"No joooo, tak hodně štěstí...." uslyšel ještě Bářin otrávený hlas a polibek si za mlasknutím,které následoval raději ani nepředstavoval.

"Sadneme si poď moja.." otočil se Miro stále se svou rukou kolem Eliščiných ramen zády k podiu a s povytaženým obočím jí odváděl zpátky ke stolu.
...Jasné,že spoznal o čo Báre ide....len nechápe prečo, ved sú roky od seba....kašle na ňu...len Elí by to nemala spoznať....přitáhl si Miro Elišku ještě víc k sobe a ještě než se oba posadili ke svému stolku se sklonil a políbil jí.
" Budem hrať iba pre teba" šeptl už skoro se svými ústy na jejích a Eliška se ucítila závan jeho dechu.
"Už se nemůžu dočkat.." šeptla i ona a lehounké spojení jejich rtů zachvělo celým jejím tělem.

"Tak já jdu.." změnila Bára tón svého hlasu a očima upřenýma na Mira s Eliškou se od Vlada odtáhla.
"Počkaj...potom ma počkáš?" zeptal se překvapeně a Bárá neznatelně kývla.
"No jo možná.." odpověděla, ale jen proto aby se ho pro tuhle chvíli zbavila a pokusila se srovnat krok.
...Jde si dát další...tohle nevydejchá...on s tou krávou fakt něco má....přiveze si jí sem..jí přímo pod nos...to mu nedaruje.....
" Whisku.." bouchla Bára prázdnou sklenkou o pultík a barman jen protočil oči.
"Nech sa páči.." nalil další klínku a Bára po ní okamžitě sáhla.
"Dík" otočila se zpátky do sálu a s našpulenými rty si to nejistým krokem zamířila přímo k Elišce a Mirovi.
" Čau..." položila bez okolků sou sklínku mezi ně a Mira znovu polilo horko.
Neměl nejmenší ponětí co má Bára v úmyslu a poutat na sebe pozornost tím,že jí prostě odpálí prostě nechtěl. Stejně by se nedlala...naopak...ještě víc lidí by si jich všimlo.
"Čau.." procedil mezi zuby a do uší mu dolehl i tichý Eliščin pozdrav.
" Ahoj" usmála se a konečně soiBáru prohlédla úplně zlízka.
...Je mlaďounká a štíhlá...hezká...bylo první co Elišku napadlo a na okamžik jí přepadl pocit pravého opaku.
" Potrebuješ niečo ?" vyrušil jí ale Mirův hlas a ona opět ucítila jeho ruku na své, co měla položenou na stole.
"Né..chci se jen seznámit a tvojí tetou, nebo pratetou.." věděla Bára kam přesně mířit a Miro ucítil jak Eliščina ruka v jeho ztuhla.
Rázem si, ale vybavila Míšu a Bářin vzdorovitý a uštěpačný pohled byl téměř stejný jako její sestry.
" Nejsem jeho teta ani prateta, jsem Eliška.." vymanila Elišku svou ruku z Mirovo a s postavením na nohy jí k Báře natáhla.
Sama nevěděla kde se to v ní vzalo, ale to co si k ní dovoluje Míša už nebude nikdo jiný a ikdyž se teď cítí dost příšerně...stará a ošklivá oproti téhle holce, rozhodně jí to nedá najevo........
"Já jsem Bára, chodili jsme spolu...rozešli jsme se vůbec? Možná si mi to zapomněl říct.." nedala se ale ani Bára a posilněná alkoholem vrhla na Mira vyzývavý pohled.
" No možná si jen špatně poslouchala.." usmála se Eliška sice trochu nuceně,ale znovu si vzpomněla na Míšu.
...Né nenechá si to líbit....podporovala v duchu sama sebe a ikdyž se opravdu necítila nejlíp, neuhnula před Bářiným pohleden ani o milimetr.
"Hmmm, no problémy se sluchem mají spíš důchodkyně..." zasadila Bára další ránu a Eliška na sucho polkla.
"A dosť...na zober si to a bež ..ů probral se koinečně i Miro a strčil Báře do ruk její sklenku.
Kluci na podiu právě začinali hrát a on si to sem s Elí přece přijel užít.
" Bež..." zopakoval aBára kupodivu sebrala sklenici a otočila se k Mirovi a Elišce zády aby se v zápětí rozvlnila až úplně u podia.
"Prepáč Elí..ů přisunul si Miro židli až těsně k Elišce a zatímco pravou rukou jí pevně objal kolem ramen, do levé si přitáhl její dlaň.

Celý koncert pak Miro Elišku objímal a když na něho Jožin lehce kývl naklonil se k jejímu oušku.
"Ja idem áno? Budem hrať iba pre teba" dotkl se rty lehce jejího lalůčku a Eliška už jen sledovala jak se zvedá a mizí v zákulisí.
Nesledovala ho,ale jen ona....i Bára zbystřila svou pozornost..................



Pokračování příště..............