KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Duben 2016

Škola ro(c)ku . 28.část

21. dubna 2016 v 17:05 Škola ro(c)ku
"Milujem ťaaaaa..." opakoval Miro se smíchem a plácal Bublinu po hřbetě, zatímco ona mu lásku náležitě oplácela svým jazykem a Miro se marně pokoušel uhýbat obličejem,který už měl beztak celý mokrý.
Cítil se najednou o trochu lehčí a ikdyž věděl,že Patricie mu to možná ještě osladí, protože to on jí řekl,že se nerozcházejí a zase s ní spal, ted se mu prostě ulevilo.
...Nechce s ňou byť ... a ikdyž před pár dny ještě trochu pochyboval, teď to věděl naprosto jistě.

"Co to tu vyvádíte? " zeptala se Zdena tiše a cvakla vypínačem u dveří, aby se jí vzápětí přes počáteční překvapení roztáhly rty do úsměvu.
Miro ležel na zádech a Bublina, která ho ani ted nepřestávala olizovat ho celým svým tělem zavalovala.
"Boha nič.." cukl sebou Miro a při představě jak to asi celé vypadá se snažil Bublinu ze sebe shodit.
Při její mohutnosti to,ale nebylo vůbec jednoduché a Miro se marně pokoušel z jejího láskyplného nátlaku vymanit.
"Som jej len...len som....nič...." koktal a znovu se pokusil vzepřít alespoň patama aby měl trochu prostoru.
"Jasně " smála se dál Zdena, která Bublininy nájezdy lásky dobře znala a ještě chvíli sledovala Mirův marný boj Bublinu ze sebe sundat.
"Bublinaaaaa bež dole, to už stačí..." bručel a ještě jednou dlaněmi pořádně zatlačil Bublině na prsa.
"No tak Bublino dolu, smrdííííš, na místo, smrdíš..." nemohla se Zdena už na Mirův marný boj dívat a trochu na Bublinu, která se poslušně zvedla a zamířila ke svému pelechu, zvedla hlas.
"Ďakujem...." hlesl Miro a s úlevou zůstával na sedačce ležet tak jak ho tam Bublina nechala.
Zdeně se tak opět naskytl pohled na jeho bez gramu tuku, vypracované tělo, které zakrývaly jen slipy a náplastě na kolenou.
"Dakujem, naozaj nič..." pokoušel se Miro znovu hledat slova a s pokusem se na sedačce posadit, přetáhl deku přes svá intimní místa.
...Na to že sa poznajú pár dní a niako po nej netúži, je pred ňou stále nahý.....
"V klidu prosímtě, vím jaká je..tak dobrou" usmála se Zdena a jakoby ted četla Mirovo myšlenky se ještě naklonila odeveří naklonila.
"Ale seš kus ...fakt" mrkla Zdena spiklenecky očima a než Miro stihl jakkoli zareagovat cvakla vypínačem a on už jen slyšel jak se po tmě a podél zdi vrací do ložnice.

Miro se probral s divným pocitem a pomalu otevřel oči, aby je v zápětí znovu rychle zavřel.
"Čo tu robííííš..." zakvílel a opravdu se odmítal po ránu dívat Bublině do očí z pár centimetrů.
Měla hlavu položenou za kraji sedačky hned vedle Mirovo hlavy a hypnotizovala ho svým pohledem.
Nesnesitelně na něho funěla a Miro měl pocit,že tohle ráno,je jeho poslední.
...Toto nemože prežiť....
"Boha nedýchaj" přikryl si dlaněmi obličej a jeho beznaděj nabírala na obrátkách.
....Teraz aby s ňou išiel zasa von a pak do roboty....tam zasa Mrázová...nie to naozaj nemože byť deň krajši....litoval v duchu sám sebe a probuzení, které se mu ani trochu nelíbilo se pokoušel oddálit.
" Bež na místo, smrdíš" zabrblal a otočil se k uraženě odcházející Bublině zády.
...Nieee on nechce....nemohol by sa prebudiť až zajtra....to bude iné...hráááá konečne hráááá....už aby to bolo.....vzdychl Miro a znovu pevně stiskl víčka.
...Na čo sa to preboha zasa dal...kde sa tu vzal....kesala jeho nálada stále níž k bodu mrazu a opravdu si teď přál znovu usnout a probudit se zítra těsně před koncertem.
Bylo mu,ale jasné,že ačkoli je jeho přání nejsilnější jak jen může být, nesplní se aon ted bude muset vstát, nechat se Bublinou vláčet po schodech a když bude mít štěstí možná si tentokrát už nic nenarazí nebo nerozbije a nebude muset venku sbírat výkaly.
"Aaaaaaaaaa" zakvílel Miro při té představě a neochotně se na sedačce zvedl aby s nechutí sledoval jak Bublina ve svém pelíšku zbystřila.
....Naozaj by už nemohol byť zajtrajšok..... stlačil Miro znovu víčka a posunul se na kraj sedačky.


"No bež na místo.." zabrbla Miro a s ůlevou pověsil Bublinino vodítko na věšák.
....Má to za sebou.....no nebolo to tento raz tak zlé....nestretli ani toho malého ratlika ani babu s hoľou a Bublina ani moc nevyvádzala.....čudné....no bomba...... ušklíbl se Miro a zaposlouchal se do pro něho momentálně neidentifikovatelného zvuku.
"Čotu robíš???" vykulil ale vzápětí oči a na Zdenu,která se na jedné nože pokoušela udělat čaj a Miro si uvědomil,že to co před chvíli slyšel byl zvuk vařící se vody v konvici.
"No čaj no...jen ho prosímtě přenes, já se doskáču oblíknout" poskočila Zdena jedné noze a Miro vykulil oči ještě o trochu víc.
"Ako...přečo obliecť" nechápal a přenesl dva šálky čaje ke stolku.
"No, jedeme do práce né? Odcezeš mě že jo?" zamrkala Zdena očima a Miro neřeil svým uším.
...To si prdel robí?......tak trochu nechápal a dopadl do křesla aby díra, která po jeho včerejším pádu ještě nebyla tak velká, značně povolila.


Pokračování příště...........

Škola ro(c)ku 27. část

10. dubna 2016 v 11:10 Škola ro(c)ku
"A jááááá..." pípla Zdena zatímco Miro do sebe tlačil konec banánu a s plnou pusou pošilhával po míse ve které se ještě jeden, podstatně menší, než ten první povaloval.
"Čo..hm, už tu nieje, alebo ty chceš banán? ...Toho sa nenaješ" sáhl Miro do mísy a než stihla Zdena cokoli říct i ten v rychlosti oloupal a zakousl se.
....Nie banán nedá.... a to čo viděl v ledničke jesť nebude.....uvažoval a s ještě nadutými tvářemi lednici znovu otevřel.
...Udené, fuj... sáhl po balíčku s masem a aniž by musel v malé kuchyňce nejak moc hledat za chvíli už pokládal před trochu nechápající Zdenu celý balíček masa i s prkénkem a nožem.
"Ešte chlieb.." zabrblal spíš pro sebe a otočil se zpět ke kuchyňce, aby mu v zápětí v jednomz jeho rozbitých kolen projela bolest.
"Auuuuuuuu..." zakvílel a očima propálil Bublinu, která se ze svého pelíšku přihnala za liboou vůní masa a Mira nekompromisně odstrčila..
"Bublinoooooo...!" okřikla jí Zdena a s úsměvem sledovala jak Miro patřičně ke své bolesti belhá zpět do kuchyňky.

"Tak ja pojdem..už to zvládneš nie.." sledoval Miro Zdenu jak si vychutnává svou večeři o kterou se spravedlivě dělila s Bublinou a přemýšlel jestli si vůbec ještě pamatuje jak tohle chutná a jestli kdyby umíral hlady byl by schopný alespoň kousek pozřít.
"Nooo joooo...tak jo a přijdeš ráno prosímtě..." mluvila s plnou pusou teď i Zdena a prosebně na Mira zamrkala.
"Boháááá Zdena a nemal by som tu ostať, to naozaj nieje nik....." nasadil Miro ironický tón a pokoušel se zase protestovat a ikdyž věděl, že ho ranní venčení Bibliny stejně nemine a v podstatě to vlastně Zdeně prve už slíbil, vůbec se mu do toho nechtělo.
...Nieje už dost zmrzačený?...To nevidí ako ho to bolí a toooo monstrum ho zasa takmer povalilo...litoval v duchu sám sebe, zatímco Zdena se podrbala ve vlasech.
"No to není špatnej nápad..tak jestli chceš, klidně roztáhneme sedačku...mě to vůbec nenapadlo promiň " vzala Mirova slova naprosto vážně a pokývala hlavou.
"To není žádný problém.." usmála se Zdena a pohladila Bublinu,která stále čekala na další sousto po hlavě.
"Nieee počuvaj, robil som si prdel..." zakroutil Miro odmítavě hlavou a sáhl do kapsy pro mobil, kreý mu v té samé chvíli zavibroval v kapse.
...Paťka...nieeee... skrabatil obočí a hovor, který prostě nechtěl přijmout vytípl.
"Klidně si to vyřiď , já stejně musím na záchod..." přebrala si Zdena Mirovo nepřijetí hovoru po svém a posunula se na kraj sedačky, aby se vzepřela na rukou a opatrně postavila na jednu nohu.
"Pomožem...ti" zvedl se i Miro,ale Zdena ho zarazila.
"Né prosímtě v klidu...na záchod snad zvládnu.." usmála se a posunula se podél zdi směrem ke dveřím.Zatímco si Miro znovu sáhl pro mobil,který mu ohlašoval příchozí zprávu.
...PROČ MI TO NEVEZMEŠ? ČEKÁM NA TEBE PŘED DOMEM P.... četl Miro sms-ku a cítil jak nevoli.
...Přečo čaká? ...Veď ju nezval...nedohovorili sa...Boha nemal s ňou už spať... bla to chyba...nechce sa s ňou stretnúť...veď sa rozišli...nech si čaká...........uvažoval, ale sám moc dobře věděl,že tak jednoduché to asi nebude. řekl jí přece.že se nerozešli.
...Nemal to robiť, no v tej chvíli ju chcel..ju? sex....
"Do riti" zabrblal Miro spíš sám pro sebe a a ťukl na svém telefonu na možnost odpovědět.
...NEČAKAJ PRÍDEM NESKORO... napsal a zauvažoval,že by mohl ještě zaskočit na jedno do své oblíbené hospůdky.
Jde sice ráno do práce,ale je pátek..má jen pár hodin. To zvládne a pak je sobota....konečně hraje, vypadne a bude zase na podiu.....volnej jako pták, už aby to bylo.Usmíval se Miro při té představě a ani si nevšiml Zdeny, která se práve opět podél zdi vracela ze záchodu.
" Dobré zprávy?" zeptala se a Miro sebou trochu trhl.
"Čo prečo.." zeptal se upřel na Zdenu svůj pohled.
"No, že se tak usmíváš...tak co, rozáhnem tu sedačku?" zůstala Zdena stát opřená o zeď a Mirovi znovu pípla příchozí zpráva.
..TO NEVA JÁ POČKÁM, VEDLE V HOSPODĚ... četl odpvěď od Petricie a v mžiku se rozhodl.
"Tak hej, kým to neva. Aj tak by som sem ráno musel a je už celkom neskoro. Urobím to.." přišlo mu tohle řešení jako momentálně nejideálnější a zvedl se z křesla aby pomohl se sedačkou.

Miro ještě chvíli seděl v křesle a když Zdena vedle v ložnici utichla poamu se z něho zvedl sundal si kalhoty ve kterých mu už párkrát zavibrovala zpráva.
Nechtěl to číst,ale možnost,že by mohla být i od někoho jiného než od Patricie ho přeci jen znervozňovala.
...Pozrem sa kým si ľahnem.... uklidňoval sám sebe a s povzdechem si přes hlavu přetáhl ještě tričko, aby se v zápětí natáhl na sedačku.
....Toto sa mu už dlho nepodarilo aby bol s babou sám byte a spal sám....usmál se Miro a s myšlenkou,že na sex se Zdenou nepomyslel ani na vteřinku zavřel oči.
...Mobil.... téměř okamžitě,lae oči otevřel a sáhl na stolek.
...Prečíta si to...aj tak sice vie čo tam bude, no odpíše nech naozaj nečaká....kýval Miro hlavou a jeho telefon mu v ruce zazvonil.
...Paťka... četl na dispelji a zalitoval,že neztlumil zvonění.
"No..." ohlásil se trochu nevrle a stejně tak jako když nesl Zdeně maso ucítil drsné Bublinino dloubnutí do ruky a mobil,který nedržel dost pevně se potácel na koberec.
"Bublinaaaa...no tak šup do pelíšku" brblal Miro a za pilné aistence Bublinina čumáku šátral ve tmě po koberci ve znaze najít svůj telefon.
"No tak lahni si, teraz nieee, neoblizuj ma, pohráme sa pak..." brblal Miro dál a pokoušel se odtrčit Bublinu,která heldání mobilu pojala jako hru.
"No som tu, som ti písal by si nečakala.." přittiskl Miro konečně pevně svůj mobil k uchu aby mu málem praskl bubínek.
"Tyyyyy hazléééé...se s Bublinou voblízej třeba celej, to ti nedarujuuuuu..." zařízl se mu Patriciinin ječák až do mozku a Miro chvíli, než mu došlo jak si Patricie vyložila jeho slova k psovi, nechápal, aby v té samé chvíli propukl v huronský smích.
"Milu..jeee..m ťa...bub...lin...ka" zajíkal se a objal Bublinu, která se k němu o to víc lísala kolem krku .
Ani jeden z nich nevnímal Zdenu, která ač velmi obtížně nevydržela a přibelhala s podívat co se v jejím obýváku děje ..........


Pokračování příště........