KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Škola ro(c)ku 49.část

22. ledna 2017 v 7:13 |  Škola ro(c)ku
"Zvoní ti telefon.." zvedl Dominik trochu hlas a maličko se k záchodovým dveřím naklonil.
"Si v pohodě vole?" zeptal se ještě, když se Miro neozýval a zauzvažoval jestli nejít do ložnice a telefon vzít.
"Kašlem na mobil.." pootevřel Miro dveře záchodu a pomaloučku vyšel do předsíně.
Byl bílý jako stěna a ačkoli mu byla zase zima na čele se mu jasně zračily kapičky potu.
"Dobrý kámo?.." chytil ho Dominik za loket, aby ho podepřel vykročil s ním zpátky do ložnice.
"Tak coooo..kámo" zeptal se znovu Dominik když se nedočkal žádné odpovědi a Miro k němu už z postele zvedl oči plné bolesti.
"Krv som nemal, no bolo to utrpenie...už nechcem nikdy..radčej bok vyvaliť" pokusil se Miro o úsměv a Dominik mu lehce stiskl rameno.
"Vtipkuješ, paráda...." usmál se a vzal do ruky telefon, který mezitím přestal zvonit.
"Volala ti ňáká Zdena.." oznámil Mirovi jen jako mimochodem a odhodil jeho mobil dál na postel.
"Zdena..?" zeptal se Miro trochu udiveně a maličko vzdychl.
"Jej pak cinknem.." dodal přitáhl si deku víc pod bradu.


Zdena smutně vytípla zvonění a pohladila Bublinu po hlavě.
"Já to věděla je naštvanej...co budem dělat Bublí?" zeptala se své věrné kámošky a jakoby čekala nějakou odpověď upřela své oči do těch psích.
"Tak jo no...zavoláme Ingrid" odpověděla si sama a ikdyž myšlenkami byla stále u Mira, vyťukala na svém mobili číslo své nové známé.

"Cooo? Soukromka? Pozejtří? Kdeee, jakááá???" vykulil Dominik oči a významně pokýval hlavou.
"To je dobrý no a jak jen se mnou?" zeptal se a Miro těžce vzdychl.
"To neviem asi ešte zavolá.. hovoril iba,že ja s gitaou a..ďaľšou gitarou alebo s cajonom....som si vybral teba..ak to zvládnem..." vynechal Miro úmyslně vyprávění o to jak hovor probíhal celý, vzdychl a znovu se s nadějí podíval na Dominika.
"Jasně,že to zvládnem..ted tě vyléčím a pak zajedu pro krabici a dáme to..." usmál se Dominik povzbudivě a Miro snad poprvé pocítil místo bolesti ..naději.
Nemůže přece svého nového manažera zklamat ještě dřív než mu ukáže jak je dobrej, chce hrát, vystupovat, nechodit už do tý strašný školy a učit děti hrát na kytaru, Tady je jeho šance, má mažera konečně má manažera co za něco stojí.
...Musí to dať... přesvědčoval v duchu sám sebe a ikdyž bolest moc neustupovala..malinké světýlko naděje se v něm přeci jen rozsvěcelo.
A Miro mlčky sledoval Dominika,který kamsi telefonoval.

Patricie vešla do předsíně a zadívala se na svou matku,která sehnutá sbírala střepy z rozbitých dveří.
"Páťo? Si pořezaná..obuj se" otočila se na svou dceru a ikdyž věděla,že by se teď měla zlobit, nedokázala to. Mira nikdy ráda neměla a častokrát ho své dceři vyčítala a rozmlouvala, věděla,že to takhle jednou dopadne,ale teď když to přišlo a jak se zdá definitivně, nechce už nic říkat. Nikam to nevede a Petr se snad taky uklidnil.
Jen doufá,že z toho nebude nějaký malér, neměl mu ubližovat.
Přemýšlela postarší paní a i s kusy střepů a starostivým pohledem na svou dceru se narovnala.
Patricie se mlčky obula a stačil jí jeden jediný krůček aby se své matce vrhla kolem krku.
"On už mě nechce.." rozplakala se a po cinknutí střepů o podlahu předsíně ucítila matčino pevné obětí.
"Já vím, to přebolí.." přitáhla ji matka víc k sobě posunkem očí rázně vykázala svého syna, který vešel do předsíně, zpátky do jeho pokoje......


"Vole co tě to napadlo brát zmrlý ovoce, máš to tam jak na koupališti, chce to studený, suchý studený a né zmrzlý" mával Dominik modrým gelovým polštářkem a rozhlédl se.
"Utěrku?" zeptal se a Miro se trochu zamračil.
"Čooo? V skrínke..v kuchyni dole"
"Jo" otočil se Dominik na podpadku a za chvíli už nad Mirem stál s nově připraveným obkladem a odkrýval ho.
"Oooo..ooooooo...oooooooooo" kulil Miro oči a ikdyž bolest byla při dotyku hodně silná s úlevou si uvědomoval,že chladný obklad teď přeci jen přináší úlevu.
"Si schrupni vole, já tam nějak uklidím ty kaluže, zajedu pro bednu a až se probečeš dáme se do práce" ... usmál se Dominik a bez dalšího ptaní zavřel hlasitě oddychujícího Mira v ložnici.
"Sa ti to povie..schrupni" zabrblal Miro a opatrně se na posteli posunul.
Chladbý obklad byl příjemný a Miro s povzdechem zavřel oči.
...Možno mu neodpadne...

"Chceš něco pomoct...podat..udělat kafe?" zeptala se Ingrid a nenápadně se po Zdenině předsíni a obýváku rozhlédla.
Když si pro Bublinu přišla, nebylo moc času ..táhla jí ven jak smyslů zbavená a opravdu už by to asi dlouho nevydržela.
A ona , ikdyž si říkala,že je jí je to jedno, prostě zvědavá byla.
...Fakt tu ten zpěvák bydlí?....
"Né děkuju, ale ty si kafe udělej a sedni si....moc si mi pomohla" usmála se Zdena a mávla rukou ke křeslu stojícímu naproti ní.
"Tak jasně, jsem ti přece říkala,že můžeš zavolat kdykoli, máš ho zas někde na cestách co?" usmála se Ingrid a Zdena trochu znejistěla.
..Co teď má říct?...že ano..nebo nééé a přiznat se že minule trochu blafovala?....
"Nooo joooo, no to víš...pořád někde cestuje...udělej si to kafe, všechno je na lince a víš co? Prosím tě, udělej ho i mě... stejně jsem dneska ještě neměla a dej si i mlíko, jestli chceš je v lednici na dveřích" snažila se Zdena Ingridinu otázku zamluvit a doufala,že víc se už vyptávat nebude......


Pokračování příště...................
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Inka Inka | 25. ledna 2017 v 21:50 | Reagovat

"MUDr."Dominik naordinoval Mirovi studené a suché obklady, uvidíme či to zlepší stav :-?. Chlapci ešte musia natrénovať a odohrať koncert, čo bude o dva dni O_O. Možno sa im to podarí a nenaštvú nového manažéra, lebo bude Miro učiť v škole až do konca života 8-O. Tak im fandime, aby sa koncert vydaril :-).

2 Dia Dia | 30. ledna 2017 v 15:04 | Reagovat

No jak tohle dopadne ... to je na doktora a ne na soukromku :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama