KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Škola ro(c)ku 51.část

12. února 2017 v 20:27 |  Škola ro(c)ku
"Nie..nie...niee! .. to nemám...nie... Naozaj to nejde...No to neviem, jednoducho nemožem, som chorý.....Nieee...prečo?...No nechcem...dajte mi dovolenku.............. ako?... nemám nárok?...a čo mám robiť?......Som povedal,že nepojdem..to nejde...no nemožem...čo prečo? No preto, to vám nebudem vysvetlovať....do bohaaaa...tak čo....čo?....No ja viem,že Zdena...neviem ...nie počúvajte, ja naozaj nemožem... nie.... kde, že som?....Vo skúšobnej dobe?..No dobre, ale nejakú vynimku urobte...nejde a to ako prečo?!?..Čo teda mám robiť?...Do boha ..som vám už povedal,že to nepojdem, nejde to...No jasné,že som chorý...nieee k lekárovi nemožem...ako nebudete diskutovať... ako nejde.... všetko ide... HAHA... VTIPNÉ ...NEPRÍDEM....ČOOOOO VÝPOVEĎ?ĎAKUJEM..SKVELÝ NÁPAD...DÁVAM VYPOVEĎ, SA MAJTE..ČOOOO PÍSOMNE..JASNÉ ŽE NAPÍŠEM" zvyšoval Miro postupně hlas, stejně tak jako jeho nadřízená na druhé straně a zatímco ho Dominik se zájmem pozoroval cítil jak ho neústupnost jeho šéfové vytáčí do běla.
"Do riti, to je tak ťažké pochopiť,že nemožem..." švihnul Miro svým mobilem přes stolek na sedačku a hlasitě odfrknul.
"Sem ti to říkal, tě posílala k doktorovi co? Si jako fakt dal výpověď? pokýval Dominik hlavou a mrknul na hodinky.
..Už by měl pomalu Mira přesvědčit aby se znovu napil...zkoušely pár písniček, ale byl to záhul... s kytarou na klíně to Miro neměl moc jednoduchý, ale něco dohromady dali...
"Jo...seriem na nich, skončil som..budú kšefty, budú aj prachy" zabručel Miro a opatrně poposedl, zdálo se mu,že to teď bolí trochu víc než před chvíl a maličko zkřivil obličej.
...To zrejme ako sa tak rozčúlil...
"Nebola s ňou reč ako, by bolo tak ťažké to pochopiť.." bručel dál a znovu poposedl.
"No tak asi to těžký bylo, si jí neřekl vo co go, jen si mlel,že to nejde..udělám si vodu, nechceš napít?" zeptal se Dominik jakoby mimochodem a zvedl se ze sedačky na nohy.
"No předsa jej nebudem vysvetlovať, že som si do neho nechal nakopať" bručel dál Miro a znovu zkřívil obličej.
Bolestivé cukání, které do do jeho zraněného místa vracelo stále s větší intenzitou napovídalo, že analgetika přestávají účinkovat a Dominik si v duchu trochu vynadal.
...Měl mu tu vodu vnutit o něco dřív....
"No jasně no, jenže ona musí dodržovat nějaká pravidla vole a ty chceš bez vysvětlení nějaký vyjímky, to asi moc nefunguje...tomu se říká pracovní proces vole..." vyplázl Dominik škodolibě špičku jazyku a podal Mirovi nově vylepšenou lahev s vodou.
"Na ťuknem si a makáme.."
"Seriem na pravidlá.." mračil se, ale Miro dál a celkem poslušně sáhl po vodě, která mu přišla docela vhod.
Žízeň měl a na záchod se mu zatím nechtělo.
"Radšej by som si ľahol..celkom to zasa bolí" otřel si Miro mokré rty dlaní a lehce vzdychnul.
"Tak jo vole, si na chvíli lehni a já ti donesu obklad, schladí se to a bude to dobrý" chytil se Dominik příležitosti jak vysvětlit opětovné ustoupení bolesti a mávl rukou směrem k ložnici.
Miro však pošilhával spíš po sedačce, nejraději by si lehnul tam, ale na to aby se na ní dalo ležet byla po jeho předešlé první pomoci, pořád dost mokrá.
"Len chvíľočku, potom sa do toho zasa dáme" pronesl tiše a pomalými krůcky se vydal ke ložnici.

Zdena se dívala na televizi a ikdyž právě běžel její oblíbený popřad, nebyla vůbecv schopná se na něj soustředit, natož vnímat co se tam vůbec děje.
Její myšlenky ač se je snažila odhánět se stále vracely k Mirovi.
...Nezvedl jí telefon..jí nezavolal zpátky.... a to jen proto,že je pitomá....
Mačkala svůj mobil v ruce a ikdyž věděla,že by jí upozornilo pípaní, co chvíli jeho displey kontrolovala a současně při tom odháněla stále stoupající touhu Mirovi znovu zavolat.
...Možná si ještě ani nevšiml,že mu volala, nebo prostě se mu ten hovor vůbec nezobrazil....nebo ho má vybitej..nebo opravdu nemá čas, říkal přece,že ted už zas zkouší a bude koncertovat....nebo, nebo, nebo..vymýšela stále nové varianty proč Miro telefon nezvedl, aby nakonec dospěla k té stejné, která jí zužovala žaludek a ona si znovu musela přiznat,že je na ní naštvaný a že přece se jí líbí a ona husa ho osdtrčila....a už ani neví proč....
Zdena hluboce vzdychla a po x-tý rozsvítila dislpey svého mobilu.
"Tak jo...." špitla a najela prsty na Mirovo číslo.....

Dominik seděl v obýváku nad zběžně napsaným seznamem songů a přemýšlel, jestli je tohle to pravé, když vlastně ani pořádně neví jaká akce to je.
Miro sice říkal že manažer chce jen akustiku, ale vědět něco víc by se šiklo.
"No tak snad zavolá.." zabrblal Dominik sám pro sebe a podíval se na hodiny.
Miro spí už docela dlouho..to toho moc nenazkouší a ještě i účinek analgetik zaspí, zas ho bude muset donutit pít.... uvažoval a stočil hlavu na sedačku, kde se Mirovi právě rozdrnčel telefon, který tam po rozhovoru se svou šéfovou odhodil.
...ZDENA... četl Dominik a zamyslel se.
...Ta mu přece volala už prve...říkal,že jí zavolá, ale asi nezavolal.
"Prosim.." rozhodl se nakonec hovor přijmnout a zaposlouchal se do ticha,které na druhé straně vládlo.
" Eee.hhh...Miroo?" uslyšel po chvíli opravdu velmi tichý hlas a trochu vyfoukl nosem.
"Nooo já nejsem Miro, on teď spí, mám něco vyřídit?" zeptal se Dominik trochu váhavě a hlavou mu proletělo,že to možná neměl brát.
"A.. ahaa, spí..noooo ..nééé děkuju nashledanou, nezlobte se" koktala Zdena a trochu překotně hovor vytípla.
...Spí?... Teď...ježiš..neměla volat, určitě s ní nechce mluvit...jak si jen mohla myslelt,že by chtěl..po tom....nechal to zvednout asi nějakého kamaráda, aby s ní nemusel mluvit...achjooo...kousala se Zdena do spodního rtu a aniž by to dokázala nějak ovlivnit cítila jak se jí oči zalévají slzami a celá sebou trhla. Ještě přímo v ruce se její mobil rozvibroval a oznamoval příchozí hovor.
...Miro... projelo jí tělem jako blesk a Zdena aniž by si pořádně přečetla kdo jí volá hovor okamžitě přijala.
Její naděje,ale rychle opadla a Zdenin výraz se ve chvíli naprosto změnil.
"Aha...ano...néé...já nevím....COOOOOO? ...Výpověď? ..Jakto???? Nemocný"....Nechce... ahaaa....noooo jááá nevím....Néééé nevím...... Dobře..... Ano...já....vezmu si taxik...není za co..naschle" zněl Zdenin hlas stále beznadějněji a svým slzám už se vůbec nebránila.
...Miro dal výpověď...už jí nechce vidět.... prý je nemocný,ale marodit nechce.....jasně... a pak nechá mobil zvednout kamaráda...už jí nechce vidět....a ona musí ráno do práce.... tlouklo Zdeně srdce jako o život a přes závoj slz sledovala Bublinu, která své paničce přišla položit hlavu do klína.....

Pokračování příště..................
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 12. února 2017 v 20:40 | Reagovat

moc pěkný blog, Miro je bezva :-)
zvu tě na svůj blog!

2 Dia Dia | 14. února 2017 v 14:53 | Reagovat

No to se to moc dobře nevyvíjí :-| Ted to spíš působí tak, že mají Mira všichni za blbce. Tím svým utajováním a neřešením problémů si nadělá ještě víc komplikací. Pak se bude strašně divit proč od něj dávají všichni ruce pryč, když to přece nemyslel nijak zle :-(

3 Inka Inka | 15. února 2017 v 16:09 | Reagovat

Miro to celkom dobre nepremyslel a dal výpoveď v škole skôr, než sa mu rozbehli „kšefty“ O_O. Zatiaľ ešte stále nemajú nacvičené piesne na koncert a bolesť sa mu stále vracia :-x. Keď sa im naozaj podarí odohrať ten koncert a Miro ešte pred ním neodpadne, tak by mal naozaj ísť k lekárovi, aby mu nebolo ešte horšie 8-O. Keby si vybavil PN, možno by mohol stiahnuť výpoveď :-?.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama