KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Škola ro(c)ku 52. ČÁST

25. února 2017 v 16:23 |  Škola ro(c)ku
MOJI MILÝ ČTENÁŘI... POSLEDNÍ DOBOU JE TO S MÝM ČASEM OPĚT TROCHU NAPNUTÉ A TAK OPRAVDU JEN VELMI STĚŽÍ HLEDÁM VOLNÉ CHVÍLE KDY PSÁT NA BLOG.... UŽ JSEM ZASE VE STÁDIU KDY SI ŘÍKÁM JESTLI TO MÁ CENU...DÁVAT DÍLEK VŽDY PO TAK DLOUHÉ DOBĚ A JESTLI VÁS TO VŮBEC BAVÍ KDYŽ SE OD VÁS..AŽ NA MALÉ VYJÍMKY, KTERÝM MOC DĚKUJI.. NEDOČKÁM ŽÁDNÉHO KOMENTÁŘE.... ŘÍKÁM SI,ŽE ASI TO CO PÍŠU VÁM ANI ZA PÁR SLŮVEK NESTOJÍ...KAŽDÉHO AUTORA,ALE TOTO VELMI POVZBUDÍ A NAKOPNE AT UŽ JSOU REAKCE KLADNÉ A NEBO NE....A TAK SE PTÁM...STOJÍTE JEŠTĚ O TENTO BLOG? ..jÁ VÍM MÁM NA NĚHO A VÁS ČÍM DÁL TÍM MÍŇ ČASU,ALE NA DRUHOU STRANU JE TO PRÁCE NĚKOLIKA LET A JEN TAK ZAHODIT JÍ SE MI TAKY AŽ TAK NECHCE....POMŮŽETE MI? ...iKDYŽ JAK ŘÍKÁM....ČASU MÁM ČÍM DÁL MÍŇ A NĚKDY PROSTĚ TRVÁ NEŽ SE K PSANÍ DOSTANU A NEBO PÍŠU JEDEN DÍLEK TŘEBA NA 5x ....VŽDY PO KOUSKÁCH...... NO KAŽDOPÁDNĚ BYCH RÁDA ZNALA VÁŠ NÁZOR ...DĚKUJI AUTORKA...



Miro se zhluboka nadechL a pomaličku otevřel oči, aby je vzápětí vykulil doslova dokořán.
A ikdyž ho zraněné místo zase dost bolelo, jediné na co se teď dokázal soustředit byl Dominik, který spokojeně oddychoval vedle něho na velkém letišti.
"Čo..." nechápal Miro a suše polkl.
V puse měl úplně vyprahlo a cítil jak se mu jazyk lepí na patro.
"ČO.." zopakoval a začínal si i s bolestí uvědomovat zážitky posledních hodin
"Do riti.." vzdychl a opatrně se na posteli přetočil.
...Potrebuje na záchod...boha to nedá.... hlásilo jeho tělo další nepříjemný pocit a Miro se s ještě jedným nevěřícným pohledem na spícího Dominika pomaličku postavil na nohy, aby se vydal tam kam by nejraději nešel,ale momentálně nevěděl co je krutější jestli bolest jeho zraněného místa a nebo pocit,že mu co nevidět praskne močový měchýř.
Miro znovu hluboce vzdychl a opatrně vykročil.
Potemnělá ložnice skýtala dost nástrah a a představa,že by se uhodil tam kde ho to bolí i tak, mu naháněla hrůzu.

"Aaaaaoooooofffffffff" funěl Miro a pomaličku vyšel se záchdu.
"Tak co vole dobrý?" vybafl na něho Dominik a Miro sebou doslova trhl.
"Čo tu robíš..čo tam robíš?" pohodil Miro hlavou k ložnici a Dominik se trochu zamračil.
"Co asi vole chrápu, sedačka je promočená, zapomněls? 4lověk se o něj stará jak o vlastního ještě dostane pojeb..na napij se" spustil DFominik bez obalu a vrazil Mirovi před obličej vodu s analgetiky. Otočil se pak směrem do obýváku a tak trochu uraženě dosedl do jednoho z křesel.
"Sory kamoš.." dobelhal se Miro za ním a hned jak se zhluboka napil a sedl si na kraj sedačky tak aby se ani maličkatýk kouskem nedotýkal bolavého místa.
"Ja som to tan memyslel" podrbal se Miro ve vlasech a cítil se ted opravdu dost mizerně.
...Predsa to nemyslel zle....
"Som iba zízal ked som ťa tam zbadal, sorry...koľko je? Poď si eště ľahnúť, ráno budeme makať, som to nejako zaspal.." snažil se Miro o přátelský tón a Dominik se maličko usmál.
"No jasně, spal si jak dřevo, jsou čtyři a co tam? Dobrý" pohodil hlavou směrem k záchodu a Miro trochu vzdychl.
"Bolelo ako prasa, no išlo to" vyloudil na tváři křečovitý úsměv a pomalu se zase zvedl na nohy.
"Máme ešte studené? " zaptal se a sledoval Dominika, který vykročil k lednici.
"Jasně,že máme..." vyndal nově nachlazený modrý gelový polštářek a přátelsky na Mira mrkl.

"Tak ahoj a děkuju" usmála se Zdena a zavřela za Ingrid, která jí právě přivedla Bublinu z ranní procházky, dveře.
"Tak a jdem na to, taxík je tu za chvíli" mrkla na Bublinu a po jedné noze doskákala ke skříni.
"Budeš tu hodná jo?" já se vrátím" sáhla ještě do kapsy a zkontrolovala obsah peněženky.
....No nic moc a to ještě Mirovi dluží za tu ortézu...říkal sice,že to nechce, ale to spolu ještě byli za dobře.... dá mu toa....je to vlastně i zámínka mu znovu zavolat.....napadlo Zdenu a ikdyž věděla že by si asi našla i nějakou jinou, aby Mirovi ještě zavolala..ikdyž on s ní mluvit nechce...tohle bylo vlastně úplně nevinné..... uvažovala a s berlí v ruce se vydala do práce.
...A Miro dal výpověď... vzdychla Zdena hlasitě s pevným rozhodnutím,že mi zkusí znovu zavolat se vadala po schodech ven z domu.

"Je to lepšie, ideme makať" zatřásl Miro Dominikem a přeci jen trochu opatrně se začal hrabat z postele.
"Cooooooo?" zabručel DFominik a vstávat se mu teď teda vůbec nechtělo.
"Je to lepšie, makáme...." zopakoval Miro a stočil pohled ke svému rozkroku.
"Stále pekne farebné.." zahuhlal spíš sám pro sebe a Dominik se podepřel na loktech.
"Cooooooo?" zopakoval a rozhlédl se po Mirovo ložnici.
"No že je stále farebný, ale už toľko nebolí, pozri" otočiol se Miro celkem bezostyšně ke svému kamarádovi a předvedl mu mu svou, ikdyž zraněnou,ale stále chloubu.
"Vole..." zazubil se Dominik a ikdyž věděl proč Mirova bolest ustoupila byl rád,že se cítí líp.
"Čooo vole?...tak sme spolu strávili noc v maželskej posteli...sme na veky spojení" rozhodil Miro rukama a škodolibě na Dominika vyplázl jazyk.

"Není za co.." usmála se Zdena tak trochu smutně na svou nadřízenou a dopadla do židle, kterou jí ředitělka přistrčila.
"Ale je Zdeničko, nevím co to tomu chlapci přelítlo přes nos, přeci jestli je opravdu nemocný...." nedokončila ředitelka myšlenku a zakroutila hlavou.
...Možná by se mohla zeptat svého synovce, ale říkal,že už spolu nehrají...uvažovala,ale v zápětí myšlenku zavrhla.
...Matěj nevypadal,že by o tom chtěl nějak moc mluvit.....
"Zdeničko,ale vy přece..jkste s ním ....vezl vás přece k tomu lékaři, nevíte něco? On byl tak nepřístupný když jsem s ním mluvila,ale....já nemohla jinak...nemůžu dělat vyjímky...přitom mi ten chlapec přišel tak milý..." vzdychla ředitelka a upřela na Zdenu oči.
"No já nevím paní ředitelko....nevím nic...ted jsem s ním nemluvila..." pokusila se Zdena oddálit nevyhnutelné, ale v zápětí si uvědomovala,že je to vlastně další záminka proč Mirovi zavolat.
"Zdeničko, výpově´d ještě neposlal, tak zkuste to i proto...víte jak to tu vypadá....potřebovala bych ho tu.." usmála se ředitelka a Zdena lehce kývla hlavou.
"Tak jo...zkusím to" slíbila a v duchu přemýšlela jak navléct hovor, když jí Miro telefon vezme a nebooooo...... kousla se Zdena do spodního rtu a zadívala se na svou ředitelku.
"A vy máte jeho adresu paní ředitelko?".......

Pokračování příště...........
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Linka Linka | 26. února 2017 v 23:18 | Reagovat

Blogy různého typu čtu už skoro 10 let, od začátku puberty. Povídek nejrůznějších žánrů a témat jsem za tu doby přečetla také hromadu a Ty jsi jediná autorka, která mě opakovaně dokáže opravdu překvapit a nebo napnout svými dějovými zvraty. Píšeš o tématech, které mě opravdu baví a někdy dovedou i k zamyšlení.
Chápu Tvoje pochyby i důvody a také vím, že rozhodně nejsem  z těch, které by tu komentovaly pravidelně (což je asi chyba), ale určitě by mě moc mrzelo, kdybys už nepokračovala.. A to rozhodně ne jen kvůli těm rokům práce a hodinám investovaného času ;)

2 Inka Inka | 27. února 2017 v 13:27 | Reagovat

Milá AUTORKA, bola by veľká škoda, keby si prestala písať tento blog. Na písanie máš talent a Tvoje poviedky sú veľmi dobré a zaujímavé, niektoré som prečítala aj viackrát. Aj keď nemáš teraz čas, veľmi rada počkám aj na ďalší diel rozpísanej poviedky Škola ro(c)ku a aj na pokračovanie poviedok, ktoré dostali vo vyhlásenej ankete najviac hlasov.
Milá AUTORKA, akokoľvek sa rozhodneš prajem Ti všetko dobré. :-)
  čitateľka Ingrid, SR

3 Inka Inka | 27. února 2017 v 13:35 | Reagovat

Začiatok je vtipný, tá predstava ako chalani spinkajú v manželskej posteli a to Mirove prebudenie vedľa Dominika :-D. Miro sa po analgetikách cíti lepšie, tak uvidíme čo bude s koncertom :-?.
Riaditeľka nemá v škole dosť učiteľov, tak zavolala Zdenu do školy a pýtala sa jej aj na Mira O_O. Zdena jej sľúbila, že sa porozpráva s Mirom, aby sa vrátil do školy. Možno sa k nemu vyberie na kus reči osobne ;-).

4 Dia Dia | 4. března 2017 v 18:15 | Reagovat

Jediné co tady vidím jako mínus je, že máš nedostatek času a možná i inspirace psát častěji... občas ztrácím nit ;-) , ale stejně si vždycky ráda přečtu každý další díl. A rozhodně mě potěší jestli se rozhodneš to nevzdat a potěšíš nás dalšími  zajímavými příběhy :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama