KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Zrada 4.část

16. září 2017 v 22:31 |  Zrada
"Do prdele!!!" ulevil si Miro čistou češtinou a nakopl ziďku pod posledním schodem.
...Toto nechcel...Marienka bola taká bledá..plakala..zasa plakala...
...Prečo...
...No jasné...
...Ublížil jej...
...Vieee to...
...Vie...
...No veď aj jeho to bolí...
...Má ju rád...
...Toľko rád...
...No čo mal robiť?...
....Nataša by....
....Vysrala by sa naňho...
...A on toľko chce von...
...Urobiť kariéru...
...Vždy po tom predsa túžil...
...Nikdy by sa s ńou nerozišiel...
....Nikdy...
...Keby...keby...keby....
Měl najednou znovu před očima uplakanou dívku a žaludek, terý se mu bolestivě sevřel, až v krku.
...Je kokot... no čo mal robiť...
...Čo...
...Nešlo to inak...nešlo...Nataša by sa naňho vybodla a bez něj by sa von nedostal...a ..a on toľko chce...toľko vždy túžil chytiť sa vonku...a teraz može...chce preraziť aj vonku a to by s Marienkou a bez Nataši nešlo.... nešlo...naozaj nie...to bola Natašina podmienka...rozísť sa s Marienkou aj keď to čas tiahol na obe strany a dúfal,že sa to nejako vstrebá
...Nataša nieje hlúpa.... poznala to....
...A aj Marienka mala čas od času čudné otázky...
...No ju dokázal presvedčiť,že sa nič nedeje...
...Ale Nataša...dala mu nož na krk...
...Bud já a tvoj úspech alebo tá..... zarazil Miro své myšlenky a znechuceně se zamračil.
...Povedala chudinka...
....Marienka nieje žiadna chudinka...nieje...má ju rád..toľko rád...len Nataša by sa naňho vybodla a on by ostal tu a mohol zpievať iba na námestich a jarmarkoch ako to Nataša povedala...musel to urobiť...kvoli sebe musel...Nataša má veľa kontaktou..najme v zahraničí....Marienka ...nie, nikam by sa nepohol, keby s ňou ostal....musel to urobiť..... uvažoval Miro dál,ale obraz zoufalé dívky odehnat nedokázal.
...Nieee...
...Niee...
...Nieeee...
...Nemože na to mysleť...už sa sem nevrátí.... zabudne...zabudne ona aj on..... šel Miro potemnělým průchodem se svěšenou hlavou a jen tak tak minul starou paní Kličkovou.
" Ježiš prepáčtě" ukročil Miro stranou a maličko se na svou sousedku usmál.
"To nic Mirečku..máte starosti, tak hlavně ať se brzy uzdraví" pokývala stará paní hlavou a Miro se nechápavě otočil
"Kto?" zeptal se a udělal jeden krok zpátky.
Stará paní už si to mířila ke schodišti, ale ještě se k Mirovi otočila.
"No Maruška, nejdete do lekárny?" zeptala se jen tak mimoděk a znovu pokývala hlavou.
"Viděla jsem jí z okna jak se ploužila domů..nevypadala zdravě, tak se o ní dobře starejte Mirečku, je to moc hodná holka a má vás ráda" nakročila paní Kličková na schodiště a Mirovi už nevěnovala žádnou pozornodt.
"Čo?" olízl si Miro rty a vzpomněl si jak Marienku našel.
...Ležala ako bez života...trvalo mu než ju zobudil...no hovorila,že je iba ustatá... přemýšlel a udělal pár kroku zpátky ke schodišti.
..Nemal by sa vrátit...

Nataša netrpělivě poťukávala prsty o stolek a znovu se podívala na hodiny na svém mobilu.
...Nic...kde sakra je...říkal,že už jede...mračila se a Nataša a zlostně zafuněla.
...Že tam nedojela raději sama...měla se vykašlat na ten pracovní telefon a dojet tam... prý to nemohl najít...
"Kecy" funěla dál Nataša a znovu koukla na mobil.
...Dává mu pět minut...pak si pro něj dojede....
"Co tam jako dělá tak dlouho" cedila mezi rty Nataša a zúžila oči.
...Že by tamta chudinka pořád byla?... napadlo jí a aniž by věděla, jak blízko je u pravdy místo prsty teď bouchla do stolku sevřenou pěstí.
"Varuju tě Šmajda....seru na pět minut" vyprskla a s nenávistným pohledem schrábla klíčky od svého auta ze stolku.
"Jedu hned.." zasyčela ještě a rázně vykročila do směrem ze svého bytu.

Snažila jsem se přestat plakat, ale moc mi to nešlo.
Slzy se stále hrnuly po tvářích a já se cítila čím dál tím slabší.
Hlava se mi motala a žaludek se houpal jak na rozbouřeném moři.
...Musím se uklidnit...musím...musím se zvednout a jít něco sníst...od rána jsem nic nejedla a... a... a...můj malinkej brouček přece musí z něčeho růst...nemá nikoho jen mě...musím se jít najíst..... nařizovala jsem si a pomalu se z klubíčka ve kterém jsem byla stočená pokusila narovnat a posadit se na posteli.
Ještě stále jsem vzlykala a cítila se jak na kolotoči, ale chytla se kraje postele a postavila se na už tak dost třesoucí se nohy.
...Tak a ted se jdu najíst... nařižovala jsem si dál a udělala opatrný krok ke stěně, abych se jí mohla zachytit.
Šlo to těžce, ale šlo, došourala jsem se až k lednici a otevřela jí.
...Ovoce, zelenina..jablka, rajský papriky..banány....sýr, tvaroh... sjížděla jsem očima obsah lednice a těžce polkla.
Moje oči se zastavily na misce plné nakrájené zeleniny a já si uvědomila,že to já jí krájela...
....Krájela jsem jí Mirovi...ani se jí už nedotkl...rozešel se se mnou...cítila jsem jak se mi znovu podlamují kolena a rychle do lednice chmátla pro banán, abych vzápětí jejími dveřmi práskla tak silně až se celá otřásla.
...NE!!!! Nechci na to myslet...musím se najíst...najíst aby můj malinkej nebo malinká měla z čeho růst...přišly na řadu opět příkazy sobě samé a já ikdyž s obrovskou nechutí oloupala banán,který jsem si chvíli jen prohlížela a pokoušela se přimět k tomu si do něho kousnout.
"Ooooaaaaeeeee" zvedl se mi,ale s prvním soustem žaludek a ikdyž mě nohy sotva nesly, rozběhla jsem se k záchodu.
"Preboha čo ti je...Marienka" vrazila jsem v předsíni do Mirovi postavy a svoje jméno uslyšela už jen přes zvuk svého dávení.
"Čo ti je" ucítila jsem na zádech Mirovu dlaň a děs v jeho hlase mě nenechal na pochybách,že se o mě opravdu bojí.
"Nic.." polkla jsem nepříjemný pocit ve svých ústech a narovnala se.
"Nic" zopakovala jsem a pokusila se ze záchodu vyjít.
Miro stál, ale ve dveřích a s vykulenýma očima mě sledoval.
"Toto som nechcel, Marienka ..si chorá?" zeptal se tiše a já jen maličko zakroutila hlavou.
"Ne.." polkla jsem nanovo a opět se pokusila kolem Mira protáhnout.
Jeho blízkost mě tak moc drtila a já vlastně vůbec nechápala, kde se tu zase najednou vzal.
...Říkal přece,že jen něco zapomněl, že se nevrátil, opustil mě...nás..tak co tu zas dělá...kladla jsem si otázky a pomalu jsem k mužskýmu, kterého jsem stále z celého srdce milovala zvedla uslzené oči.
"Pustíš mě prosím" špitla jsem a Miro maličko ustoupil.
"Si chorá?" zeptal se znovu zatímco já se dobelhala k umyvadlu a snažila si vypláchnout pusu.
"Ne.." špitla jsem znovu a pomalu se k Mirovi otočila.
Držel v ruce můj nakousnutý banán a jeho oči byly pořád plné strachu a nejistoty.
"Tak čo toto? Bol na zemi a ty takto..." zeptal se a rukou s banánem máchl do prázdna.
"Nic..asi nějaká chřipka" zalhala jsem a cítila jak se mi znovu při pohledu na houpající se banán, v Mirově ruce, zvedá žaludek.
"Chrííípkaaa?" zamračil se Miro a sjel mě pohledem.
"Včera si žiadnu nemala.." mračil se dál,ale já už se opět hrnula k záchodové míse a přála si jediné.
..Aby odešel...
Miro,ale jen trochu ustoupil a ve vteřině byl na záchodě opět za mnou a já znovu ucítla jeho ruku na svých zádech.
"Marienka..." špitl a já se pokusila udržet zvedající se žaludek, tam kde má být.
Z očí mi tekly slzy a pusu jsem měla plnou slin s jakousi nesnesitelnou příchutí
....Nechci aby tu ted byl.... potlačovala jsem lásku v mém srdci,které se opět hlásilo o slovo a s Mirovou blízkostí tlouklo jak o závod.
"Marienka .." zopakoval Miro a já se už po druhé za posledních několik minut pomalu narovnala od záchodové mísy.
"Nic mi není...mám chřipku" pípla jsem naprosto nevěrohodně a Miro smutně pokýval hlavou.
"Naozaj?" zeptal se tiše a tak jak jsme oba teď stáli ve dveřích záchodu a těly se až dotýkali, mě Miro dlaněmi chytil za lokty a zadíval se mi do očí.
"Jo.." kývla jsem hlavou a ucítila jak se jeho tělo víc dotklo mého.
Moje srdíčko křičelo seč mohlo.
...Řekni mu to...řekni mu to...ale rozum byl opět silnější a já se maličko odtáhla.
"Měl bys jít" slyšela jsem svůj hlas jakoby z dálky a ikdyž bych se mu teď nejraději stulila do náruče a na utrpení posledních hodin zapomněla,v hlavě mi červeně svítilo,že mě přece opustil....nechal mě ...aby mohl být slavný.
"Měl bys jít" zopakovala jsem tiše a cítila jak se mi zase hrnou slzy do očí.
"Marienka" přitáhl si mě Miro víc k sobě a já ucítila závan jeho dechu tak blízko až se mi podlomila kolena.
"Běž pryč..prosím" začínala jsem plakat a Miro svůj stisk znásobil.
"Pusť mě, pusť mě..proč mě tak mu...čííí..š, pře..c..ce, se..sss, se mnou ..roz..zzz.ešel..tak pr..oo...ččč, mě.mučííííš...běž...pryyyyččč....vyyypaaadddniiiiiiiiii" zvyšovala jsem spolu se sílícím pláčem hlas a pěstmi Mira několikrát uhodila do hrudi.
Jeho objetí polevilo.
"Nechcel som to takto..." hlesl a zatímco já se svezla po zdi s pláčem k zemi Miro poodešel k vchodovým dveřím svého bytu.
"Marienka... ja ťa mám rád..iba.." jakobych i já v jeho hlase teď uslyšela zajíknutí, jsem jen trochu otočila hlavu.
"Ibaaa??? A jak si to...chtěěěl..jaaaaak???...jdiiii..p..ryyyyč" křičela jsem a zárověn tak moc chtěla aby zůstal.

Nataša prudce zabrzdila své auto a zlostně vydechla.
"Jasně..." sykla s pohledem na Mirovu audi a prudce plácla dlaněmi do volantu.
...Né, že by si nevěřila...
...Potřebuje jí....
..Aleee!!!!....
...Jestli tam je s ní....uvidí co proto... zúžila oči a s prásknutím dveří od auta vykročila k domu, kde Miro ještě do nedávna bydlel.....


Pokračování příště................







 
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | 17. září 2017 v 0:06 | Reagovat

O_O jsem docela překvapená,že ho Marienka vyhodila,ale patří mu to. Jemi jí líto,jak se trápí, na druhou stranu se trápí i on,ale kariéra v zahraničí za  postel s Natašou ho láká víc. :-x Jsem zvědavá co bude dál, nemyslím si že když ho ted Marienka vyhodila, přestane ho milovat.

2 Inka Inka | 18. září 2017 v 19:00 | Reagovat

Miro a Marienka sa zbytočne vzájomne trápia, hlavne keď sa stále majú radi :-(.
Miro stále váha a vie, že rozchodom Marienke ublížil :-!. Možno ak by vedel o všetkých skutočnostiach, tak by sa rozhodol ináč :-?. Mal by ťažké rozhodovanie medzi rodinou a kariérou O_O  :-?  :-x. Uvidíme, ako sa príbeh vyvinie ďalej.

3 Jaaaa Jaaaa | 20. září 2017 v 8:56 | Reagovat

Hm pekne, sakra proc strasne touzi po tom zahranici?! A to jako kdyby mu to tam nevyslo rak se k Marusce vrati?!?!?! A mela by mu to rict at si sype Miro popel na hlavu.A Natasa, pekne neprijemna stihacka a na ho vubec rada nebo proc s nim je, jako proto ze je slavny????? 😧

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama