KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Zrada 5.část

22. září 2017 v 23:19 |  Zrada
"Kde sakra seš !" vyštěkla Nataša a Miro sebou prudce trhl.
"Čo..?" nechápal v první chvíli co Nataša dělá před jeho domem a ikdyž se maličko se zamračil, srdce mu poskočilo až do krku.
Na její výčitky teď opravdu neměl náladu ani sílu a představa,že by přišla o chvíli dřív mu naháněla husí kůži.
Navíc....
...Marienka ho vyhodila...povedala aby odišiel...no toľko zasa plakala... a... a naozaj nevyzerala zdravo.... přemýšlel a ucítil jak mu Nataša vytrhla z ruky papíry, pro které se domů vrátil a které tam málem znovu zapomněl.
"To je vono?" vyštěkla a Miro jen lehce přikývl.
"Sakra tak je to vono? Neumíš mi odpovedět" zamávala Nataša papíry a Miro se zhluboka nadechl.
"Heeej to je ono, vidíš niee? Mám snáď niečo iné" odpoveděl spíš rezignovaně a aniž by se na Natašu podíval vykročil ke své audi.
"Kam jdeš?" vyštěkla znovu Nataša a Miro zmírnil už tak dost pomalou chůzi.
"Do auta.." odpověděl znovu tichým hlasem a Nataša vztekle rozhodila ruce i s papíry.

Zvedla jsem ze země a opláchla si obličej studenou vodou.
...Nechci už plakat..už nemám sílu...
...A já jí přece potřebuju...
...Pro naše...pro moje maličké...
...Najíst...měla bych se najíst...přikazovala jsem si a rozhédla se po banánu, který Miro držel v ruce.
...Co to říkal? Že byl na zemi?...Asi jsem ho odhodila jak jsem běžela zvracet.
...Vezmu si jiný.... zamířila jsem zpátky k lednici,ale nohy mě, ikdyž hodně chabě, nesly k oknu.
...Miro...možná ho ještě zahlédnu..
...Naposledy...
Poodhrnula jsem záclonu a hned ji zase spustila zpátky.
Miro stál na chodníku a jakási žena mu právě vytrhla papíry, pro které se vrátil z ruky. Vypadala naštvaně a Miro jí cosi říkal.
..Byl smutný... poznala jsem to ikdyž nestáli přímo u mě.
...Už ho znám...no do nedávna jsem si myslela,že dobře, ale aspoň trochu ano. Za těch pár let co jsme byly spolu, mi poodkryl hodně ze svého já, které jinak před světem dobře skrývá a jen opravdu malá hrstka lidí ví, jaký doopravdy je...
Uvažovala jsem a sledovala jak Miro té ženě cosi říká a pak pomalu odchází ke svému autu.
Evidentně se jí to nelíbilo, ale Miro jí už moc pozornosti nevěnoval a bez papírů, pro které se sem vrátil, nasedl do svého auta a odjel.
Ta žena vztekle dupla a rázně zamiřila k jinému autu a ještě než nasedla odhodila Mirovo papíry na sedačku.
...Kdo to je?..říkala jsem si a ještě sjela její štíhlou postavu na vysokých podpadcích pohledem.
..Hmmm hezká....prohlížela jsem si její dlouhé husté vlasy a nenapadalo mě jediné kloudné vysvětlení její přítomnosti.
Že s ní Miro už nějakou dobu spí a opustil mě nejenom kvůli své kariéře...mě v tuhle chvíli ani nenapadlo.
..Přijela přece svým vlastním autem a bylo vidět,že Miro se s ní moc nebaví a... a říká mi přece,že mě má pořád rád... přemýšlela jsem dál a sledovala jak se auto té ženy rozjelo a vyrazilo stejným směrem jako před chvílí Mirovo.
...Musím se najíst... popotáhla jsem a otočila se abych si z lednice vyndala alespoň další banám.
Něměla jsem sice na jídlo ani pomyšlení,ale byla jsem už tak slabá,že i přes odpor, kteý jsem k jídlu měla jsem se donutila si do něho kousnout a s přemáhání tu odpornou hmotu spolkla.
..Snad to zas nevyzvracím... říkala jsem si a položila si dlaň na bříško.
"Neboj zlatíčko" zašeptala jsem a ikdyž mě nohy opravdu sotva nesly dobelhala jsem se zpátky k oknu.
Nevím co jsem si myslela,že tam ještě uvidím ani jeden z nich už tam nebyl.
Zírala jsem na dvě prázdná místa po autech, která před chvílí odjela a znovu si kladla otázku, kdo ta žena byla.

Miro stál před domem opřený o zídku a čekal.
Klíče od Natašina bytu neměl a ikdyž se teď cítil celkem hloupě, mísilo se v něm několikero pocitů.
Na Marienku nemohl přestat myslet, v jeho srdci měla pořád obrovské místo a dneska...dneska ho ikdyž uplakaná,zoufalá a nemocná vyhodila.
...Prečo to urobila...veď ju má rád... nedokázal Miro Mařenčino chování skousnout a to,že jí moc ublížil raději ze svých myšlenek odehnal.
..Veď to musel urobiť...musel..nepohol by sa a Nataša by sa naňho vybodla keby ona nebola tá prvá a jediná.
Vzdychl Miro a s myšlenkou na Natašu mu opět žaludek skočil až do krku.
...Bola pekne nasratá... to mu hoci len tak neprojde,že ju tam nechal a odišiel... boha tá bude vyvádzať... představil si Miro nasupenou Natašu a přešlápl z jedné nohy na druhou.
...Stojí tu teraz ako kokot... napadlo ho a ikdyž si opravdu právě připadal jako pitomec, pocit,že by si Natašu měl usmířit byl stále silnější.


Seděla jsem na sedačce a pokoušela se ani nepohnout. Žaludek se mi kroutil jako kdyby ho někdo ždímal a já se v něm pokoušela udržet banán,který jsem do sebe nasoukala s tím největším odporem.
Jen aby tam zůstal, přála jsem si a jako už po několikáte si pohladila bříško.
"Papej" špitla jsem a rty zkroutila do jakéhosi křečovitého úsměvu.
Jako bych tím,ale vyvolala pravý opak, žaludek se mi zhoupl a já jen tak tak stihla jeho obsah vyhodit do záchodové mísy.
"Super no" vypláchla jsem si po chvíli pusu vodou a s opřenýma rukama o umyvadlo se zadívala do zrcadla.
Uslzené, červené oči, kontrastující s naprosto bílým obličejem, který lemovaly rozcuchané, mokré vlasy mě i přes to,že jsem věděla,že nevypadám zrovna nejlíp docela vylekaly.
"Se nedivím,že se na tebe vykašlal..si hnusná" olízla jsem si suché rty a raději se od zrcadla odvrátila.
...Říkala jsem,že se sbalím a odejdu... vrátila se mi myšlenka na odstěhování se a já se znovu došourala do obýváku a posadila zpátky na sedačky.
Sílu jsem neměla skoro žádnou,ale to že bych měla odejít jsem veděla čím dál tím jasněji.
...Kam,ale.. napadlo mě snad prvně od chvíle co jsem se k odstěhování rozhodla a pomalu se na sedačku položila.
...K našim nemůžu..mamka mě vždy varovala,že vztahu s člověkem Mirova povolání, budu jednou litovat...mám ted přijít a říct..
...Mělas pravdu mami...opustil mě...šel za svým cílem a já jsem těhotná....
...Navíc se i s otcem,který vážně onemocněl odstěhovali do malého bytu...
... Moje sestry by mě jistě u sebe nějakou chvíli nechaly,ale bylo by to jen provizorní řešení...
...Nene...musím se postarat sama a vymyslet nějaké schůdné a racionální řešení... začala jsem snad po prvně od chvíle kdy se mi zhroutit svět uvažovat trochu bez pláče a bolesti a natočila se pro svůj mobil.
...Někomu zavolám,ale komu?....

"Prepáč.." špitl Miro sotva se k němu Nataša s kamenným výrazem přiblížila a odemkla dům.
"Di.." poručila a strčila rukou do dveří tak silně,že zůstaly otevřené.
Miro mlčky prošel a ikdyž někde v uvnitř svého já se pořád cítil jako idiot, cítil i značnou úlevu.
..Keby sa naňho chcela vybodnúť...nechá ho vonku naháže mu jeho veci na hlavu... uvažoval a poslušně prošel i otevřenými dveřmi do Natašina bytu.
"Tohle už nikdy nedělej" práskla Nataša dveřmi tak silně až se celé zachvěly a Miro jen několikrát mrkl.
Na jazyk se mu sice dralo pár drsnějších výrazů,ale strach,že Nataša by byla, schopná zrušit veškeré rozjeté plány a jednání v zahraničí, mu nedovoloval ani hlesnout.
"Slyšels..tohle už nikdy nedělej" zopakovala Nataša o něco důrazněji a celým svým tělem Mira přitiskla na jednu ze stěn malé předsíně.
"Hej.." hlesl Miro a konečně se své partnerce podíval do očí.
Žhnuly jí jak dračici a Miro ucítil silný stisk její dlaně na svém rozkroku.
Jeho mužství zareagovalo tak jak si to Nataša přála a Miro se na její dlaň ještě víc přitlačil.
"No vidíš jak si hodnej" sykla Nataša a jedním tahem rozepla zip u jeho džínsů aby mohla dlaň přitlačit těsněji.
"Taaak a teď Natašku odprosíš.." sykla znovu Nataša a sama si Mirovu ruku přtáhla ke svému klínu.
"Jasný???" sykala dál a Miro něžně její klín pohladil.
"Jasný" vzdychl a ikdyž věděl,že podléha vůli téhle ženské příliš často...ovládnout se už nedokázal.
To co s ním ona dokázala ještě nezažil..........


Pokračování příště.......
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | 25. září 2017 v 16:39 | Reagovat

jéé to je vůl, nechá sebou zametat ve vidině slávy v zahraničí a přitom se jak on tam Marienka trápí. Hlavně, že se mu líbí s Natašou špát a kde je láska?

2 Lucka Lucka | 25. září 2017 v 16:40 | Reagovat

Trochu překlepy. Naštval mě. :-x

3 Inka Inka | 27. září 2017 v 17:06 | Reagovat

Miro a Nataša sa vzájomne len využívajú a nie je medzi nimi žiadna láska. Miro chce zahraničnú kariéru a Nataša chce sex. Som zvedavá dokedy sa Miro nechá od Nataši takto ponižovať a buzerovať :-?.
Marienke je stále zle a bude potrebovať pomoc, zdravotnú aj finančnú. Keď neodíde k rodine, tak kto ju podporí ? No jedine Miro, keď keď mu povie, že čaká jeho dieťa O_O  :-?.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama