KOMPLETNÍ POČET DÍLŮ KAŽDÉ POVÍDKY NALEZNETE V NAVIGACI...

Zrada 11.část

6. února 2018 v 9:38 |  Zrada
PRO TY, KTEŘÍ JSTE MI JEŠTĚ ZŮSTALI VĚRNÍ SE POKOUŠÍM POKRAČOVAT A DOKONČIT TENHLE PŘÍBĚH.... OPRACDU NEVÍM JESTLI BUDU POTOM DÁL V BLOGU POKRAČOVAT.... IKDYŽ JSEM SE TROCHU OKLEPALA Z RAN, KTERÉ MI ŽIVOT NADĚLILUJE UŽ VÍC JAK PŮL ROKU...MAMINKA JE STÁLE NAPOJENÁ NA DÝCHACÍ PŘÍSTROJ A TATÍNEK BOHUŽEL UMŘEL..... TAK SE NA MĚ PROSÍM NEZLOBTE

"Marienka.." pokusil se Miro ještě udělat krok a tichým hlasem mě oslovit.
"Nerozumněl si, běž pryč, nechci už tě nikdy vidět" mluvila jsem stále chladně,ale cítila jak se mi do pevně sevřených víček derou slzy.
"Nenávidím tě" dodala jsem a sama nevím jak jsem to dokázala Mira obešla a bez jediného pohledu na něj oteřela dveře bytu.
"Jdi!!!"
Byl příliš blízko a já cítila,že jeho přítomnost déle nesnesu.
Už nic neřekl a ikdyž jsem se na něho ani na vteřinku nepodívala, věděla jsem,že on mě spaluje bolestným pohledem.
Přesto mlčky vyšel na chodbu a já za ním konečně dveře zavřela.
"Božeeeeeeeeee" zakvílela jsem a s pláčem se sesunula k zemi.

Miro vyšel na chodník a rozhledl se, Natašino auto stálo na dohled a on k měmu bezmyšlekovitě zamířil a když se Nataša naklonila a otevřela dveře u spolujezdce s vteřinovým pohledem na svou Audi k ní přisedl.
"NO!!!" utrousila Nataša a se spokojeným výrazem se za volantem pohodlněji usadila.
Miro mlčel a tupě zíral na ubíhající cestu za okenkem před ním.
To co právě prožil ho srazilo do míst a pocitů, které neznal a které si ani v těch nejdivočejších snech nedokázal představit.
Na jednu stranu se mu teď otvíral nový svět...svět po kterém vždy toužil a chtěl ho dobýt.
Na druhou se mu při myšlence na Marienku a jeho nenarozené dítě bolestně svíral žaludek.
... Marienka..bola taká studená...
...Uvidí ju eště?...
...A jeho dieta..jeho ..jeho..jeho dieťa...
...Stretne sa s ním?...
Uvažoval Miro a jen nevědomky vzdychl.
"Nononooooo, chlapeček pláče" zařízl se mu do uší Natašin hlas a on pomalu otočil hlavu, aby se jen mlčky podíval na ženu, která ho svým způsobem ovládala, řídila mu život a on s tím zatím nedokázal nic udělat.
"No co je???" podívala se na něho i Nataša a odfrkla jedním koutkem rtů.
"To tě přejde.." nahodila ledabylý výraz a dál se věnovala řízení.


...Podváděl mě...
...Podváděl...
...Miro...
...Ten Miro za kterého jsem byla ochotna dýchat a který mi byl dražší než můj vlastní život...
...Nééé...
...To přece nemůže být pravda...
...Jo...
...Je to pravda...
...Právě se mi přiznal...
...Co to bylo za ženskou?...
...Ano....
...Ano....
...Ano...
... Už vím...
Najednou jako by se mi rozsvítilo a já ji znovu viděla jak nedávno stála s Mirem na chodníku vytrhla mu papíry pro které si domů přišel a odhodila je.
...Ale...
Odjeli pak přece kadý jiným autem.
Vzpomínala jsem a jakoby mi to celé najednou docházelo.
...Ano...
...Znám jí...
Viděla jsem ji přece na pár posledních koncertech. Chodila si v zákulisí a já si myslela,že patří k někomu z kapely.
...A on s ní zatím......
" KRÁÁÁVOOOOO" vydala jsem žalostný zvuk a se sílícím pláčem se svezla k zemi.
...Podváděl mě...
...Rozešel se se mnou kvůli ní....
...Né proto,že na vztahy na dálku nevěří...
...Neodešel do hotelu,ale za ní...
...To s ní odléta aby byl slavnej???...
Docházela mi krutá skutečnost a nesnesitelná bolest v téhle chvíli měnila mé srdce na kámen.
"Nenávidím tě " zatnula jsem zuby a silou vůle zadržela pláč.
"Naše dítě nikdy neuvidíš" cedila jsem mezi sevřenými rty a trucovitě pohodila hlavou.
"Nestojíš mi už za jedinou slzu...HAJZLE" zabíjela jsem v sobě city, a zhluboka se nadechla.
"Nikdy už nás neuvidíš" zúžila jsem nenávistně oči, které sice byly stále plné slz, ale kdyby měly tu moc Miro ani ta ženská by se příští vteřiny nedožili.


Miro seděl a mlčky zíral do prázdna. Sice se kolem hemžila spuosta lidí,ale on už celé hodiny jen mlčel a jako robot, dělal vše co musel nebo mu Nataša nakázala.
Její jedovaté a uštěpačné poznámky přecházel, ale cítil jak se do něho svým ostřím zabodávají.
"Taaak broučku a je to za námi, ted se ti voteře svět" položila Nataša Mirovi ruku na stehno a její rádoby něžný tón ho na chvíli probral z letargie.
Jen maličko pootočil hkavu, ale misto své partnerce věnoval pohled dění za okenkem.
Letadlo startovalo.


Pokračování příště.......
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dia Dia | 6. února 2018 v 11:40 | Reagovat

no tak to jsem zvědavá jak se s tím oba vypořádají

2 Inka Inka | 8. února 2018 v 15:42 | Reagovat

Milá autorka, je mi ľúto, že si stratila tatínka. Vyjadrujem úprimnú sústrasť. Tvojej maminke prajem skoré zlepšenie zdravotného stavu. Tebe prajem všetko dobré a veľa sily pri prekonávaní týchto obrovských ťažkostí.           Ingrid /SR/

3 Inka Inka | 8. února 2018 v 15:47 | Reagovat

Budúci rodičia si situáciu vôbec nevyjasnili :-x. Marienka sa nahnevala, lebo ju Miro podvádza :-(. Vyzerá to tak, že chce úplný rozchod a Mira vynechať zo starostlivosti o dieťa O_O  :-x  :-(. Miro aj vie, že nerobí dobre, no nevie Nataši odporovať a odlieta do zahraničia za kariérou 8-O. Bude veľmi náročné za týchto okolností obnoviť ich vzťah 8-O :-(.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama